Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Jakou mají větrníky (remiše) formu a jsou stejně hluboké?
Zobrazit odpověď
Mají formu zubu pily v příčném řezu a na spodku se dělají trochu mělčí.
Z čeho pozůstává výtah?
Zobrazit odpověď
Z hlavy náběhu, popruhu, plechových naběráků a dřevěných rour.
Kolik obrátek dělá rychloběžný válec při plochém mletí?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí dát v součtu vždy číslo 290.
Jaké druhy obilí rozenáváme?
Zobrazit odpověď
Pšenice, žito ječmen a oves.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Heřmanice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaHeřmanice
Vysoký
464 01
OkresLiberec
Pokorný 119
Kristiánov
GPS50° 51' 56.0''
15° 0' 14.0''
Mapová značkaHolandský / Ruiny objektu, zbytky stěn
2 km Z od obce Albrechtice u Frýdlantu
20498/5-4215 z r.1966
otevřít list NPÚ
Volně přístupný
1830
Větrný mlýn Heřmanice

Místní rychtář Eduard Zückler si postavil jen kousek pod vrcholem Lysého kopce v roce 1830 větrný mlýn holandského typu. Povolení mu dla Kristian Kryštof Clam-Gallas. Bylo to místo bývalé pytláské osady. Jednalo se o celkem mohutnou stavbu o průměru 9,2 m a výšce 13 m. Zdi byly přes jeden metr tlusté. Stavba je z venku mírně kuželová, zevnitř válcová. V mlýně pracoval jeden člověk a dokázal vyrobit za rok z 180 měřic obilí 120 q mouky. Později syn mlynířel u mlýna postavil domek a pekárnu. Mlelo se do roku 1862 a roku 1866 mlýn zpustošila procházející pruská vojska. Dílo zkázy dokončila vichřice o dva roky později. Poté byl mlýn využíván jako obydlí. V roce 1868 byl znovu mlýn poškozen velkou bouří. V letech 1880 - 1896 mlýn připomíná ruinu.
Rozvoj turistiky na přelomu století přiměl Adolfa Zücklera stavbu v roce 1897 opravit a přestavět na rozhlednu. To znamená, že na zdivo mlýna přidal ještě sedm metrů vysokou dřevěnou nástavbu a vedle mlýna si zařídil hospodu. Oblíbené výletní místo fungovalo do konce druhé světové války. S odsunem německého obyvatelstva osada Vysoký zanikla a mlýn zpustl. Dodnes je však majestátnou zříceninou a místem dalekého rozhledu. Bohužel v blízkém okolí jsou tři telekomunikační stožáry, které působí velmi rušivě.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Zückler Eduard
Zřícenina
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
  • Kamenické prvky
  • Vysoký - Horní Vítkov  - zřícenina, 3 patra, výška cca 15m
     byl přestavěn na rozhlednu, nahoře zbytky betonové desky
     tlouštka zdi 1,15 m, vnitřní průměr 7 m, válcová stavba uvnitř, zvenku mírně konické
     zajímavé jsou vnitřní příčky kamenné - šířka cca 60 cm
     2 vchody, okna - přízemí jedno malé, dvě další, dva výklenky
     1 patro jedny dveře, 4 okna, 2 patro 2 okna, 3 patro 6 oken
     nepravidelné kameny spojované asi jílem
     ve spodních patrech okna mají klenby kamenné, nahoře cihlové
     vevnitř zbytky omítek, na ostěních kámen slepenec - (typické pro Jizerské hory)
     krásné místo těsně pod pozvolným vrcholem, na česko polské hranici, úžasný rozhled
     okolo ale tři vysílače, po vykácení by mohla být opět rozhledna

    Informace zpracované a platné k 11am30Europe/Prague.f2017Tue, 11 Apr 2017 00:22:24 +020004am30.
  • Zcela bez technologie aj.
  • Technologické vybavení

    Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - interiér

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Historické fotografie a pohlednice