Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Jakou mají větrníky (remiše) formu a jsou stejně hluboké?
Zobrazit odpověď
Mají formu zubu pily v příčném řezu a na spodku se dělají trochu mělčí.
Jak uchráníme obilí před klíčením?
Zobrazit odpověď
Přehazováním a větráním nebo přemisťováním z jednoho sila nebo hrádě do druhé.
Které povinnosti má v učení učeň?
Zobrazit odpověď
Svého pána poslouchati, býti uctivým, pracovitým, věrným a poctivým.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn zvaný Stuchlíkův patřil k čp. 153 a byl postaven asi roku 1859. V roce 1891 ho vyvrátil vátr a mlýn již nebyl obnoven. Stál 150 m S od stavení čp. 79.
Majitelé. Stuchlíkovi J. a A (1859 – 1887), Václav Stuchlík (-1882).
Pokorný:
Dalším mlýnem v Borovnici byl dřevěný panský větrný mlýn, (827) roku 1841 stojící na pozemkové parcele č. 623, v přímé vzdálenosti asi 650m na JV od kostela v Borovnici v trati Winter Seite.(828) V protokolu pozemkových parcel stabilního katastru z roku 1841 je vlastník dominikální parcely č. 623 uvedena obec Velká Borovnice.(829) Je vyznačen i na katastrální mapě z roku 1943.(830) Nachází se ve výši cca 526m.(831)
Mlýn je vyobrazen na
II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
