V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Uvádí se, že tento dřevěný větrný mlýn byl postaven někdejším majitelem panství Prčice a patřil k panskému dvoru v Líbenicích, pro který mlel obilí.Mlýn prý shořel.
Pokorný:
Že u samoty Strnadovy mezi Převojovem a Lhotou Včelákovou stával větrný mlýn uvedl jako pověst Č. Habart s dodatkem, že na místě větrného mlýna byl po jeho zboření založen vodní mlýn, který již také zanikl (300). Uvádí se, že tento dřevěný mlýn stál na rozhraní pozemkových parcel č. 418 a 396/7 (301), byl postaven někdejším majitelem Prčice a patřil k panskému dvoru v Libenicích (302), pro které mlel obilí. Mlýn prý shořel. Vodní mlýn byl postaven o něco níže, kde bývaly dva rybníky, avšak ani po tomto mlýně není už stop (303). Zmíněná lokalita větrného mlýna, při rozhraní parcel, je asi 615m nad mořem. Vzhledem ke konfiguraci terénu zdá se však pravděpodobnější, že mlýn stál asi 130m východně od uvedeného místa, kde terén vrcholí v 634m n. m. (304).
(300) Č. Habart, I.c. 197.- O ústní tradici též sdělení rady MNV Libenice ze 7.7.1970, viz GÚ – ČSAV, VM – Č.
(301) Srov. GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 3988, 1843 (stav roku 1840), list III (Libenice). Místo je vzdáleno asi 600m na SSV od dvora v Libenicích; srov. katastrální mapu v GÚ – ÚAGK, i.č. 3988, 1908, list 3. Větrný mlýn tu není vyznačen. Roku 1840 pozemková parcela č. 396 náležela dominu (Václav rytíř z Eisensteinu), pozemková parcela č. 418 jako rustikální Tomáši Skrčenému, chalupníku v Libenicích čp. 10 (SÚA, SK, Berounsko, Libenice, 1840).
(302) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení MNV v Libenicích z 22.2. 1956. Dle výpovědi dnešního majitele pozemkové parcely č. 418 a 396/7 Augustína Skrčeného (z čp. 10, samota Strnadovna ), o zaniklém větrném mlýně existovaly i písemné zprávy. Strýc jmenovaného jako starosta obce předal prý uvedené písemnosti Vilému Stejskalovi, kdysi obecnímu tajemníku ve Střeziměři, jenž písemnosti zaslal na jakousi výstavu do Prahy.
(303) Cit. sdělení MNV.- Na staré rakousko – uherské spec. mapě z roku 1882 je na uvedeném místě při znaku domu a mlýna ještě nápis Strnadský mlýn, na novějších mapách (1951) již jen nápis Strnadovna.
(304) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Tábor 6-2, 1954.
