Které přísady v obilí jsou pro mlynáře škodlivé?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky poškozují mlynáře na váze, vikev a koukol barví mouku do šeda, česnek zamazává válce a kámen.
Jak jest zařízen dobrý špičák?
Zobrazit odpověď
Hrubší pískovcové kameny mají obrácenou ostrost křesu, která těžce propouští obilí a ošpicuje je.
Které přísady se často vyskytují v obilí?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky, česnek, koukol a vikev mimo jiné plevely.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Které povinnosti béře na sebe s účněm mlynář?
Zobrazit odpověď
Vychovávati učně v řádného a schopného tovaryše. Vésti jej k pořádku, píli, dobrým mravům a čestnosti.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Velké Pavlovice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaVelké Pavlovice
Trkmanice
691 06
OkresBřeclav
Č 1
Velké Pavlovice
GPS48° 52' 11.3''
16° 50' 12.7''
Mapová značkaVětrné čerpadlo / Veřejně přístupný
2 km SV od OU Rakvice
Volně přístupný
1915
Větrný mlýn Velké Pavlovice

Větrné čerpadlo na hranici katastrů obcí Velké Pavlovice, Bořetice a Rakvice bylo postaveno v roce 1915 firmou KUNZ Hranice na Moravě. Čerpadlo zásobovalo vodou přilehlý statek Trkmanice. Dnes je zachován pouze příhradový stožár.


Historie obecně

Čerpadlo pracovalo u Trkmanického dvora, kde stožár větrného čerpadla stojí do dnešních dnů u říčky Trkmanky a pomalu chátrá. V publikaci Václava Buriana – Větrné mlýny na Moravě a Slezsku, se autor zmiňuje o větrném mlýnu severozápadně od starého Trkmanického dvora. Odvolává se na zdroj informací na speciální mapu Göding u. Lundenburg, list 10-XVI, z roku 1884 (nevím, kterou verzi použil – mapy se po určité opravovaly).

Tím směrem však stálo větrné čerpadlo, které sloužilo k čerpání vody za účelem vysoušení dna rybníka pomocí soustavy příkopů a vodních kanálů. Na některých mapách je použita značka větrné čerpadlo a na jiných jako větrný mlýn. Přítomnost větrného mlýna u Trkmanického dvora se v dostupných písemných materiálech se nepodařilo prokázat. Zřejmě jde o chybné zakreslení značky větrného čerpadla.
Čerpadlo bylo v provozu ještě v roce 1950, spolu s větrným čerpadlem u Bořetic (směrem ke Kobylí – stojí doposud v nefunkčním stavu) a čerpadlem v Krumvíři (u statku – zaniklo). Ještě v roce 1949, přijel vždy po určité době „servisman“ a některý z mladých zaměstnanců Státního statku z Velkých Pavlovic s ním musel větrné turbíny objet a promazat. To trvalo třeba i do večera. Provoz větrného čerpadla byl nahrazen čerpadlem elektrickým, které čerpá vodu doposud. Elektrickým čerpadlem se čerpá voda za účelem vysušit přilehlé pole. Na něm se pěstuje kukuřice, která pohání „bioplynovou stanici“, ve které se vyrábí elektrický proud, tím se pohání elektrické čerpadlo, které čerpá voda za účelem vysušit přilehlé pole....

(St. Prát)

Zřícenina
Větrné čerpadlo
Kovová
Exteriér
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Informace zpracované a platné k 01pm31Europe/Prague.f2017Wed, 01 Mar 2017 22:40:09 +010003pm31.
    Z dochovaného torza větrného čerpadla a historické fotografie nám vychází, že turbína u Trkmanice je velikost 6 – Faktor, o průměru kola 5 m, s rotačním pohybem pro dvě pumpy. Čerpadlo typu Faktor vyčerpalo při rychlosti větru 4-5 m za sekundu do výšky dvou metrů 40 000 l vody za hodinu. Do výšky 25 m – 3 800 l a do výšky 100 m 900 l vody za hodinu.
    (dle St. Práta)
    Technologické vybavení
  • příhradový stožár
  • svislá hřídel (Kovová)
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Historické fotografie a pohlednice