Čerpadlo pracovalo u Trkmanického dvora, kde stožár větrného čerpadla stojí do dnešních dnů u říčky Trkmanky a pomalu chátrá. V publikaci Václava Buriana – Větrné mlýny na Moravě a Slezsku, se autor zmiňuje o větrném mlýnu severozápadně od starého Trkmanického dvora. Odvolává se na zdroj informací na speciální mapu Göding u. Lundenburg, list 10-XVI, z roku 1884 (nevím, kterou verzi použil – mapy se po určité opravovaly).
Tím směrem však stálo větrné čerpadlo, které sloužilo k čerpání vody za účelem vysoušení dna rybníka pomocí soustavy příkopů a vodních kanálů. Na některých mapách je použita značka větrné čerpadlo a na jiných jako větrný mlýn. Přítomnost větrného mlýna u Trkmanického dvora se v dostupných písemných materiálech se nepodařilo prokázat. Zřejmě jde o chybné zakreslení značky větrného čerpadla.
Čerpadlo bylo v provozu ještě v roce 1950, spolu s větrným čerpadlem u Bořetic (směrem ke Kobylí – stojí doposud v nefunkčním stavu) a čerpadlem v Krumvíři (u statku – zaniklo). Ještě v roce 1949, přijel vždy po určité době „servisman“ a některý z mladých zaměstnanců Státního statku z Velkých Pavlovic s ním musel větrné turbíny objet a promazat. To trvalo třeba i do večera. Provoz větrného čerpadla byl nahrazen čerpadlem elektrickým, které čerpá vodu doposud. Elektrickým čerpadlem se čerpá voda za účelem vysušit přilehlé pole. Na něm se pěstuje kukuřice, která pohání „bioplynovou stanici“, ve které se vyrábí elektrický proud, tím se pohání elektrické čerpadlo, které čerpá voda za účelem vysušit přilehlé pole....
(St. Prát)
