Jaký pohon mají mlýny?
Zobrazit odpověď
Vodní, parní, motorový a větrný.
Co bývá při hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Automatická váha obilí a magnet, který odstraní železné částky z obilí.
Jak vylehčíme kámen?
Zobrazit odpověď
Tak, aby běhoun nechytal spodek a nejstřil.
Které přísady se často vyskytují v obilí?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky, česnek, koukol a vikev mimo jiné plevely.
Z čeho pozůstává sloupka obilního zrna?
Zobrazit odpověď
Z dřevitých vláken a semenné pokožky.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Kujavy | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaKujavy
Jurkův mlýn 32
742 44
OkresNový Jičín
B 251
Kujavy
GPS49° 41' 59.6''
17° 58' 3.5''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
900 m J od kostela
Zaniklý
asi 1850
Větrný mlýn Kujavy

Mlýn postavil Mathes Jurke okolo roku 1850. Mlýn byl v roce 1878 rozebrán a převezen na Pohoř.


Historie obecně

Byl to dřevěný sloupový větřák, který patřil k selské usedlosti č. 32 v Kujavách o výměře 14,96 ha, jejímž majitelem byla rodina Jurkova (Jurke). Větřák stál po pravé straně silnice z Kujav do Hladkých Životic 375 m od vsi a ve vzdálenosti 900 m jižně od kostela v Kujavách, azimut 180°.
Zatím nevíme přesně, kdo a kdy větřák postavil. Majitelé selského gruntu č. 32 byli od roku 1817 Mathes Jurke s manželkou Alžbětou, kteří usedlost převzali od Martina Jurka za 238 zl. Po nich od roku 1862 byli majiteli Jan I. Jurke s manželkou Annou, kupní cena 2000 zl. Od roku 1893 byli majiteli Jan II. Jurke s manželkou Matyldou. Z vysoké kupní sumy gruntu v roce 1862 můžeme usoudit, že větřák byl postaven za majitele Matheso Jurka (1817—1862) asi počátkem 2. poloviny 19. století, nejpozději v roce 1861.
Na Jurkově větřáku mleli bud‘to zaměstnanci majitelů č. 32, nebo nájemci mlýna. Dne 9. 9. 1875 zde umírá na č. 32 větrný mlynář v Kujavách Josef Fuchs, rodák ze Svobodných Heřmanic ve stáří 62 let, Rodina Fuchsova byla též spřízněna pokrevně i kmotrovstvím s rodinami větrných mlynářů Sahlingerů z Bernartic a Hermanů z Bratřikovic.
S Činností mlýna souvisel snad také provoz pekařství na č. 32, které je tu doloženo ještě v roce 1921. V roce 1875 byl větřák (podle Berichtu) v živnostenském provozu. V té době byl majitelem usedlosti č. 32 Jan Jurke starší.
V roce 1878 byl tento větřák převezen na Pohoř a postaven u č. 77, kde předtím v Červnu 1877 vyhořel dřevěný větřák Eduarda Fuchse. Tam ještě větřák mlel až do roku 1910 a zanikl během 1. světové války. Dochovala se jeho fotografie z Pohoře, z doby kolem roku 1900. Větřák je zakreslen v Kujavách na speciální mapě list Nový Jičín z roku 1938 i na Ježkově mapě z roku 1940, kdy ovšem již řadu let zde nestál.

zdroj: Šustek Fr. - Turek, A. Větrné mlýny v severní a východní části bývalého panství Fulnek, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv, 42, 1988, str. 11 - 26

Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Fuchs
  • Jurke
Německý
Technologické vybavení
Typ Název Místo vydání/uložení Specifikace Poznámky
Literatura Větrné mlýny v severní a východní části bývalého panství Fulnek Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv, 42, 1988, str. 11 - 26
Autor: Šustek Fr. - Turek, A.
Rok vydání: 1988

Základní obrázky