Jaké vlastnosti musí míti dobrý kámen?
Zobrazit odpověď
Kámen musí býti pórovitý, né mnoho otevřený, jistřivý a poddajný podle toho jaké melivo má zpracováváti.
K čemu slouží hladké a porculánové válce?
Zobrazit odpověď
K luštění a vymílání krupic.
Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Co se dociluje tím, že větrníky leží křížem přes sebe?
Zobrazit odpověď
Produkty určené k mletí dostávají se na mlecí plochu, jsou rozemílány a současně dopravovány na vnější obvod kamene.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Hustopeče nad Bečvou | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaHustopeče nad Bečvou
Poruba 28
753 66
OkresPřerov
Burian 433
Poruba nad Bečvou
GPS49° 31' 60.0''
17° 53' 40.3''
Mapová značkaHolandský / Objekt s kompletní technologií
200 m Z od obce, uvnitř zemědělského areálu
33726/8-518 z r.1963
otevřít list NPÚ
Nepřístupný
1853
Větrný mlýn Hustopeče nad Bečvou

Větrný mlýn holandského typu byl postaven v roce 1853 na pozemku Karla Martocha. Ten za pronájem pozemku bral roční poplatek jednu měřičku rži, tj. asi 70 kg obilí. V roce 1942 získává mlýn Alois Steiner, který v mlýně s rodinou bydlel. Moc místa tam však neměli. Přízemí, kde bydleli, mělo 27 m2, navíc tam byla ještě předsíňka, schodiště do patra a 60 cm tlustá dělící zeď mezi kuchyňkou a pokojíkem. Podle pamětníků tam však bylo vždy jako v klícce. Ještě počátkem války se v mlýně mlelo a šrotovalo, vyráběly kroupy a zpracovávalo proso na jáhly. Pro případ bezvětří měl mlynář připraven elektromotor. Po válce musel mlynář jako Němec odejít a objekt chátral. V roce 1953 byla provedena dokumentace objektu a navržena rekonstrukce. Nestalo se však nic. Zemědělské družstvo obestavělo mlýn vepříny, do mlýna teklo, podlahy se propadaly. Po roce 1989 se mlýna ujal Obecní úřad v Hustopečích nad Bečvou, nechal odstranit nejbližší budovu a opravil střechu. Po několika letech pokračují od roku 2015 opravy. Obec stále uvažuje o dokončení rekonstrukce mlýna, ale jeho rozumnému využití výrazně vadí poloha stavby mezi vepříny, což vytváří odpudivé prostředí.


Historie obecně

Větrný mlýn holandského typu byl postaven v roce 1853 na pozemku Karla Martocha. Prvním majitelem byl p. Janovský (do r. 1876), Josef a Terezie Martochovi (do r. 1919), Karel Martoch (do r. 1926),  Karel a Štěpánka Martochovi (do r. 1942).   V roce 1942 získává mlýn Alois Steiner, který v mlýně s rodinou bydlel. Moc místa tam však neměli. Přízemí, kde bydleli, mělo 27 m2, navíc tam byla ještě předsíňka, schodiště do patra a 60 cm tlustá dělící zeď mezi kuchyňkou a pokojíkem. Podle pamětníků tam však bylo vždy jako v klícce. Ještě počátkem války se v mlýně mlelo a šrotovalo, vyráběly kroupy a zpracovávalo proso na jáhly. Pro případ bezvětří měl mlynář připraven elektromotor.  Po válce musel mlynář jako Němec odejít a objekt chátral. V roce 1953 byla provedena dokumentace objektu a navržena rekonstrukce za 87 tis. Kčs. Nestalo se však nic. Padlo dokonce rozhodnutí, že mlýn se má srovnat se zemí a ustoupit modernizaci JZD. Zemědělské družstvo obestavělo mlýn vepříny, do mlýna teklo, podlahy se propadaly. Z technické památky se stalo skladiště. Plán vypracovaný Technickým muzeem v Brně na rozobrání a přeštěhování mlýna se nikdy neuskutečnil.

Po roce 1989 se mlýna ujal Obecní úřad v Hustopečích nad Bečvou, nechal odstranit nejbližší budovu a opravil střechu. Po několika letech pokračují od roku 2015 opravy. Byla provedena hydroizolace stavby, objekt omítnut, opraveny podlahy, doplněna schodiště, vytvořena šalanda a další. Jsou obnoveny trámové konstrukce a paleční kolo. Obec stále uvažuje o dokončení rekonstrukce mlýna, ale jeho rozumnému využití výrazně vadí poloha stavby mezi vepříny, což vytváří odpudivé prostředí.

Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Berta 1942
  • Janovský 1858
  • Martoch Josef
  • Matroch Karel
  • Matroch Karel 1919
  • Steiner Adolf
  • Štěpánka 1926
  • Terezie 1876
Částečně adaptován
Holandský
Zděná - cihlová
Interiér
  • Umělecké prvky (Upřesnění: zdobení palečního kola)
  • Mlýn je postaven z cihel, má průměr 7,7 m a výšku 11 m, s tloušťkou zdí jeden metr. Stavba je kryta omítkou.  Na zdivu je tři metry vysoká šindelová  střecha.

    Informace zpracované a platné k 01.10.2016.
  • Existující torzo obyčejného složení (Počet: 1)
  • Technologické vybavení
  • paleční kolo
  • svislá hřídel (Dřevěná)
  • vodorovný hřídel - val
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - interiér

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Historické fotografie a pohlednice

    Ostatní