Běží oba válce šrotovky a žitné stejně rychle?
Zobrazit odpověď
Ne. Jeden válec běží rychle, přdstihuje válec druhý. Předstih šrotovky jest 1:2 - 1:2,5, u žitné 1:3.
Kolik obrátek dělá špičák?
Zobrazit odpověď
Průměr kamene v cm a počet obrátek musí dáti vždy číslo 290.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice: Pšenice váží 76 - 82 kg hekr., žito váží 65 - 72 kg hekt.
Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Rudice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaRudice
U Větřáku 90
679 06
OkresBlansko
Burian 470
Rudice u Blanska
GPS49° 20' 1.6''
16° 43' 40.6''
Mapová značkaHolandský / Objekt s částí technologie
v J části obce
30756/7-587 z r.1964
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1865
Větrný mlýn Rudice

Válcovitý mlýn holandského typu postavili roku 1865 manželé Ševčíkovi, kteří žili ve vedlejším domku. Mlýn má průměr 8,8 m a celkovou výšku 10,6 m. V roce 1922 byla prováděna celková oprava mlýna pány Matuškou a Šenkýřem z Jedovnic. Z polesí Křtiny byla dovezen nová modřínová hřídel – val o délce deset metrů a průměru 45 cm. V roce 1925 vichřice zničila větrné kolo. Mlynář ho již neobnovil a přebudoval mlýn na elektrický pohon. Ten fungoval od roku 1929. V roce 1941 protektorátní úřady mlýn zaplombovaly, aby zabránily nelegálnímu mletí a distribuci mouky. Ani orgány osvobozené republiky mletí nepovolily a zrušily mlynářské právo. Za přispění památkového ústavu byla v roce 1947 opravena střecha a změněna z šindelové na plechovou. V této době byly ještě pod střechou mlýnské kameny a zbytky zařízení. V roce 1960 zemřela poslední majitelka Anežka Stará, která mlýn odkázala obci. Od té doby stavba chátrala a v roce 1968 neměla vnitřní vybavení a obvodové zdivo mělo 17 trhlin. Od tohoto roku se o mlýn začali starat manželé Vaverkovi z Brna. Natřeli střechu, opravili zdivo uvnitř i vně. V roce 1973 byl ve střeše udělán opět vikýř, osazena borovicová hřídel a upevněno zmenšené větrné kolo o čtyřech perutích. Při vichřici v roce 1987 se zlomil konec hřídele. Ten byl vzápětí opět opraven. Od roku 1994 je ve mlýně muzeum s expozicí speleologie, mineralogie, hutnictví a hornictví. Na zahradě u mlýna jsou uloženy původní mlýnské kameny. Dva o průměru 1,2 m a výškách 20 a 28 cm. Dva menší mají průměr 90 cm a shodnou výšku 17 cm. Nejtěžší váží 900 a nejlehčí 300 kg. Dnes má mlýn opět původní šindelovou střechu, je dobře udržován a je přístupný veřejnosti


Částečně adaptován
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
  • Krov
  • Okna
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Schodiště
  • Informace zpracované a platné k 10.04.2017.
  • Zcela bez technologie aj.
  • Technologické vybavení
  • větrné kolo (perutě rovné)
  • vodorovný hřídel - val
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Současné fotografie - interiér

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - objekt v krajině