V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
Jakým směrem běží válce ve stolicích?
Zobrazit odpověď
Protivratně do sebe.
Mají mačkací válce stejnou rychlost?
Zobrazit odpověď
Ano, a nejvýše rozdílem jednoho zubu v kole.
Co to znamená, že melivo musí mít hmat?
Zobrazit odpověď
Hmat poznáme podle krupičnatosti a jemnosti.
Jak dopravujeme obilí z dolejší části do části hořejší?
Zobrazit odpověď
Výtahem.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Skalička | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaSkalička
170
753 52
OkresPřerov
Burian 484
Skalička u Hranic
GPS49° 30' 47.8''
17° 47' 57.6''
Mapová značkaNěmecký / Veřejně přístupný
800 m JJV od OÚ
19792/8-572 z r.1963
otevřít list NPÚ
Přístupný po domluvě
1829
Větrný mlýn Skalička

Někdy začátkem 19. století byl v 22 km vzdálených Dřevohosticích postaven větrný mlýn německého typu. Byl sestaven i z dílů starších větřáků. Svědčí o tom datování na závaží r.1786 a na krupníku r.1812. V roce 1850 byl převezen na dnešní místo do Skaličky a od roku 1879 až doposud patří rodině Červků.
O činnosti mlýna máme informace až z roku 1941, kdy mlýn poškodila vichřice. S finanční pomocí úřadů ve výši 600.- Kč byl mlýn opraven těsně před zákazem mletí a zaplombováním. Čtyři roky nečinnosti a procházející fronta se na mlýnu nepříznivě podepsaly. Až do roku 1950 byl mlýn uzavřen a majitel dostával odškodné za neprovozování mlýna. Pan Červek usiloval o obnovu mlýna, trvale žádal o dotace na opravu a často i něco dostal. Dokonce mu v roce 1950 úřady povolily mletí a odpustily daň, protože pečoval o technickou památku. Místní lidé mu však nepřáli a prosazovali rozebrání mlýna a použití dřeva na stavbu JZD. Od roku 1956 dodnes pečuje o mlýn poslední mlynář Antonín Červek. Naposledy mlýn šrotoval v roce 1966.
Mlýn má obvyklé rozměry tj. základnu 5,7 x 5,7 m a výšku 11 m. Šindelová střecha je sedlová, vysoká 3,6 m na čelní straně zkosená podvalbou. Všechny stěny jsou deskové, čelní krytá šindelem, na zadní straně vystupuje šalanda s pavláčkou a krytým schodištěm. Větrné kolo má průměr 16 m a je uchyceno v litinové hlavě. Zachovalé převodové zařízení pohání jedno mlýnské složení a holendr na výrobu krup. Mlýnek na proso a kašník jsou na elektrický pohon. V Technickém muzeu v Brně je uložen přesný model mlýna v poměru 1:40.
V krajině docela nenápadný Červkův mlýn stojí uprostřed zahrady se vzrostlými ovocnými stromy. Velmi cenný je tím, že dodnes je provozuschopný a pečlivě udržovaný. Jenom otáčet proti větru s ním nelze. Po domluvě s majitelem si lze mlýn prohlédnout.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Červek
Dochován bez nežádoucích přestaveb
Německý
Dřevěná
Exteriér
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Okna
  • Schodiště
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
  • Schodiště
  • Umělecké prvky (Upřesnění: )
  • Informace zpracované a platné k 01.03.2017.
  • Existující obyčejné složení (Počet: 1)
  • Technologické vybavení
  • Krupník
  • Jahelka
  • historický mobiliář (Jaký: fukar, )
  • krupník (holendr)
  • mlecí kámen
    • francouzský kámen (Počet: 1)
  • moučná truhla
  • moučnice
  • násypný koš
  • paleční kolo
  • převody
  • svislá hřídel (Kovová)
  • technologický mobiliář
    • fukar na čištění obilí (Upřesnění: )
    • spirálový vykulovač (Upřesnění: )
    • jahelka (Upřesnění: )
  • převody a transmise
  • větrné kolo (perutě rovné)
  • žejbro, žejbrovací síta
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

    Historické fotografie a pohlednice