Na obilí, olej, hořčici, papriku, sádru, cement a solné mlýny.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Kdo zkouší učně u tovaryšské zkoušky?
Zobrazit odpověď
Ustanovený předseda zkušební komise, starosta společenstva a vyúční mlynář.
Komu se podává žádost o připuštění k tovaryšské zkoušce?
Zobrazit odpověď
Starostovi společenstva.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Burian:
Větrný mlýn beraní, asi 500 m sv. od obce, na rovině vpravo od silnice k Hulínu. Dne 6.4. 1808 žádala obec Bilany vrchnostenský úřad v Kroměříži o povolení ke zřízení větrného mlýna, ježto v kroměřížském vodním mlýně trvalo mletí dlouho ( dostavovalo se mnoho mlečů), v letech 1807 a 1808 i jiná léta panoval nedostatek vody. Jako mlynáře hodlala obec přijmout učitele Jana Bartase, který by se staral o školu i mlýn. Nebylo však vyhověno ani další žádosti ze 6.5. 1808 s tím, že na kroměřížském panství je 18 mlýnů a v okruhu míle 13 větrných mlýnů. Již dne 7.7. 1808 následovala další žádost Bilan s poukazem na to, že mlýny na vodu jsou v době sucha i zátop vyřazeny. V protokolu ze 26.10. 1808 sice vrchnostenský úřad namítal, že v Bilanech není vhodné polohy pro větrný mlýn, ale jeho zřízení posléze povolil, ježto obec byla za povodní komunikačně od mlýnů odříznuta. R. 1875 byl tento mlýn v provozu. Pracoval nejlépe při větru východním (poláku) a severovýchodním (severáku). Malbu zbojníků Juráše a Ondráše, kteří prý se zdržovali na Budačíně u Kvasic a v bilanském lese, dal prý provést jistý setník, když v Bilanech leželo vojsko. Po roce 1900 dal majitel malbu obnovit. Patrně při výměně bednění byly malby později vyříznuty a přibity na nové desky. Mlýn byl zbořen v květnu 1929. Majitelé:1808 obec, 1810 Jan Hradilík z Martinec, 1812 Jan Seitler, 1816 Josef Kosatík, 1817 Antonín Malý, 1834 Jan Sova, 1834 Jan Tománek, 1848 František Tománek, 1873 František Tománek, 1922 Jan Tománek. Spec. mapa Kremsier u. Prerau 8-XVII, 1880.-Mapy krajů 12, kraj Gottwaldovský, 1949.- Peřinka, Kroměřížský okr. ,281-282, map. Přil. – StA Kroměříž. F /42/ 6/10.- KSPPOP Brno 242/29, 2410/36. –Janovský , ČL 1928, 203., 1929, 379., 1930, 305.- Kajdoš, Dějiny Bilan, 4, 110-114:,Vlastiv. věst. pro mládež župy olomoucké 1927, č. 1.přil.- Zapletal, ČL 1925, 25., 1926, 25; 1928,339.- Zibrt, ČL 1932, 18-(Peřinka, Janovský, Kajdoš a Zibrt otiskují reprod. Malby Ondráše a Juráše).- Rameš, ČVSMO 1928, 97.- Kopřiva, Rozvoj Kroměřížska 1958, 59.- Vorel, Haná, 38.- Svoboda, Mor. Noviny 1929.-Haná 2.10. 1936.- Burian, ČE 1958, 313.