V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Co odstraňuje vysévač hranolový?
Zobrazit odpověď
Odstraňuje z namačkaného obilí klíček a všechny nečistoty.
Co to znamená, že melivo musí mít hmat?
Zobrazit odpověď
Hmat poznáme podle krupičnatosti a jemnosti.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Ruprechtov | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaRuprechtov
213
683 04
OkresVyškov
Burian 473
Ruprechtov
GPS49° 19' 57.5''
16° 50' 52.9''
Mapová značkaHolandský / Objekt s částí technologie
Na S okraji obce
23061/7-3818 z r. 1970
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1873
Větrný mlýn Ruprechtov

Velmi zajímavou historii má mlýn v Ruprechtově. V roce 1873 zde byl postaven mlýn holandského typu o průměru 8,4 m a výšce cca 12 m se čtyřmi perutěmi. V roce 1882 vichřice zničila celou střešní konstrukci s hlavním hřídelem, převody i částí zdiva. Mlynář Cyril Wágner se rozhodl mlýn modernizovat způsobem, který viděl v Americe. Po odzkoušení na modelu vyrobil v letech 1882-84 dvoutunovou větrnou Halladayovu turbínu o průměru 9,6 m, s plochou 22 m2 a umístil ji na střechu původního mlýna. Turbína je tvořena jednou řadou žaluziových polí centrálně stavitelných a dvojitým směrovým kormidlem.
Celá rekonstrukce stála 5 600 rakouských zlatých. Asi dvojnásobně se tím zvýšil výkon mlýna, který nyní za příznivého větru dokázal semlet až 10 q meliva za den. Mlýn pracoval bez závad do roku 1890, kdy ho opět poškodila vichřice. Po opravě fungoval nejméně dalších 40 let. Na snímcích z roku 1937 je již vidět poškození turbíny. Po válce nebyl provoz obnoven a mlýn, který převzalo zemědělské družstvo, začal chátrat. Byl používán například jako sklad nebo klubovna pionýrů.
Smutný byl i osud mlynáře Wágnera. Stavbou turbíny a její opravou v roce 1890 se tak zadlužil, že musel mlýn prodat. Po opakované změně majitele nakonec kupuje mlýn v roce 1930 Jan Tesař, dědeček dnešní majitelky. Ta se po roce 1989 rozhodla turbínu rekonstruovat. V letech 1992 až 95 se jí s manželem podařilo vytvořit podle dobových fotografií technickou dokumentaci, zajistit sponzory i výrobu nové turbíny. Rekonstrukce se podařila a v rámci dnů evropského dědictví v roce 1998 byl mlýn zpřístupněn veřejnosti. Halladyova turbína na Ruprechtovském mlýně je nejen našim, ale i SVĚTOVÝM UNIKÁTEM. Proto je mlýn navržen do seznamu památek UNESCO. Ve vnitřních prostorech jsou skloubeny zbytky původního technického vybavení s nábytkem pro pobyt rekreantů. Mlýn je veřejnosti přístupný vždy v říjnu, jinak po domluvě s průvodcem.


Částečně adaptován
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
  • Kamenické prvky
  • Krov
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Okna
  • Informace zpracované a platné k 10.04.2017.
  • Existující torzo obyčejného složení (Počet: 2)
  • Technologické vybavení
  • mlecí kámen
    • pískovcový kámen (Počet: 4)
  • převody
  • svislá hřídel (Kovová)
  • řemenice
  • větrná turbína (Halladayova turbína)
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - objekt v krajině

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Historické fotografie a pohlednice

    Ostatní

    Plány - stavební a konstrukční