Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Na co jsou na kamenech větrníky?
Zobrazit odpověď
Za účelem chlazení, přívodu vzduchu s melivem do kamene a doprava meliva k obvodu.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Které listiny musí učeň míti?
Zobrazit odpověď
Domovský neb křestní list, školní vysvědčení.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Vítězná | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaVítězná
Kocléřov - Ptačí Domky
544 62
OkresTrutnov
P 30
Kocléřov
GPS50° 29' 15.3''
15° 48' 47.1''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
650 m V od kostela sv Václava
Zaniklý
před 1841
1930 - rozebrán
Větrný mlýn Vítězná

Pokorný:
. Již v roce 1841 stál tu dřevěný mlýn v poloze Sauberg na vyvýšenině (905) asi 650 m východně od kostela v Kocléřově. Při mlýně který stál na pozemkové parcele č. 1625, bylo dřevěné stavení(staveb. parcela č. 175, pozemková parcela č. 1626) (906). Mlelo se tu obilí i šrotovalo. Dominikální pozemková parcela č. 1625 je roku 1841 zapsána Jakobu Blaschkovi, chalupníku v Kocléřově čp. 157 (907). Roku 1908 se o větrníku píše jako o posledním větrném mlýně v okrese Dvůr Králové nad Labem (908). Mlelo se tu do roku 1925. Mlýn byl pak již ve velmi zchátralém stavu – majitel neměl prostředků na opravy– a v roce 1930 byl mlýn zbořen. Na místě zůstaly kameny ze základů. Pozemek náleží nyní zemědělské usedlosti čp. 80 (konfiskát) (909), leží cca 507 m n.m. (910).
(905) ÚSGK, rukopis Názvoslovné komise kartografické „Hlavní pomístní názvy v zemích českých“, kraj Hradec Králové, okres Dvůr Králové n. L., 16, 40; vrchol (509), 0,7 km, východně od obce Kocléřov, podle rozhodnutí názvoslovného sboru nazván Větrník (dř. Sau-Berg) podle bývalého větrného mlýna. Byl navrhován i název Větrný.
(906) GÚ-ÚAGK, SK katastrální mapa i.č. 3232 Katzelsdorf, 1843 (stav roku 1841), list II.
(907) Pozdější rukou je uvedeno jméno Johanna Blaschka,SÚA, duplikát 96, 11, Ketzelsdorf, Grund-Parzellen-Protocol a Bau-Parzellen-Protocol, 1841.
(908)J. Borufka, Der politische Berzirk Königinhof, Gradlitz 1908, 452; tam i fotografie-361.
(909 GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Kocléřově z 24.2. 1956 podle informací starousedlíka E. Albrechta.
(910) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Trutnov 5-5, 1954.


Historie obecně

Windmühle ,, Suberg ,, čp 157 Ketzelsdorf . První zmínka o větrném mlýnu z roku 1805 , kdy jej provozoval Johann Kohlman a manželka Katharina . Dne 29 . 3. 1805 narodila dcera Josefa . Dne 2. 7. 1935 vypukl požár u větrného mlýna , shořela stodola a obytné stavení čp 157 . Větrný mlýn zůstal zachráněn a byl funkční ještě v roce 1944 .V roce 1933 majitelé Fabinger a Schöbel z Huntířova , prodal jim Johann Blaschka - mlynář , syn a zůstal nájemcem. Před odsunem Německých obyvatel v roce 1945 pan Schöbel zboural větrný mlýn .Pa Johan Blaschka - otec nikdy nepostavil větrný mlýn . Před rokem 1803 zde stávalo jen stavení čp 157 a využívalo k zemědělství

informaci dodal: Ladislav Hladký

Mlýn je vyobrazen na
  • II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
  • III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
  • Mapa Království Českého (1850)
  • Příjmení mlynářů působících na mlýně
    • Blaschk Jakub 1841 -
    Neexistuje
    Německý
    Dřevěná
    Technologické vybavení

    Historické fotografie a pohlednice

    Historické mapy