Jak musí ležet spodní kaámen?
Zobrazit odpověď
Přesně do vodováhy.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Kolik dělá obrátek v minutě hladká nebo porculánová stolice při průměru 30 cm?
Zobrazit odpověď
225 - 30 = 195 obrátek v min.
Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Jak si počínáme, když nám někdo prodává špatné obilí?
Zobrazit odpověď
Podobné obilí nekoupíme a přijímané dobře prohlížíme.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Vítězná | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaVítězná
Kocléřov - Ptačí Domky
544 62
OkresTrutnov
P 30
Kocléřov
GPS50° 29' 15.3''
15° 48' 47.1''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
650 m V od kostela sv Václava
Zaniklý
před 1841
1930 - rozebrán
Větrný mlýn Vítězná

Pokorný:
. Již v roce 1841 stál tu dřevěný mlýn v poloze Sauberg na vyvýšenině (905) asi 650 m východně od kostela v Kocléřově. Při mlýně který stál na pozemkové parcele č. 1625, bylo dřevěné stavení(staveb. parcela č. 175, pozemková parcela č. 1626) (906). Mlelo se tu obilí i šrotovalo. Dominikální pozemková parcela č. 1625 je roku 1841 zapsána Jakobu Blaschkovi, chalupníku v Kocléřově čp. 157 (907). Roku 1908 se o větrníku píše jako o posledním větrném mlýně v okrese Dvůr Králové nad Labem (908). Mlelo se tu do roku 1925. Mlýn byl pak již ve velmi zchátralém stavu – majitel neměl prostředků na opravy– a v roce 1930 byl mlýn zbořen. Na místě zůstaly kameny ze základů. Pozemek náleží nyní zemědělské usedlosti čp. 80 (konfiskát) (909), leží cca 507 m n.m. (910).
(905) ÚSGK, rukopis Názvoslovné komise kartografické „Hlavní pomístní názvy v zemích českých“, kraj Hradec Králové, okres Dvůr Králové n. L., 16, 40; vrchol (509), 0,7 km, východně od obce Kocléřov, podle rozhodnutí názvoslovného sboru nazván Větrník (dř. Sau-Berg) podle bývalého větrného mlýna. Byl navrhován i název Větrný.
(906) GÚ-ÚAGK, SK katastrální mapa i.č. 3232 Katzelsdorf, 1843 (stav roku 1841), list II.
(907) Pozdější rukou je uvedeno jméno Johanna Blaschka,SÚA, duplikát 96, 11, Ketzelsdorf, Grund-Parzellen-Protocol a Bau-Parzellen-Protocol, 1841.
(908)J. Borufka, Der politische Berzirk Königinhof, Gradlitz 1908, 452; tam i fotografie-361.
(909 GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Kocléřově z 24.2. 1956 podle informací starousedlíka E. Albrechta.
(910) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Trutnov 5-5, 1954.


Historie obecně

Windmühle ,, Suberg ,, čp 157 Ketzelsdorf . První zmínka o větrném mlýnu z roku 1805 , kdy jej provozoval Johann Kohlman a manželka Katharina . Dne 29 . 3. 1805 narodila dcera Josefa . Dne 2. 7. 1935 vypukl požár u větrného mlýna , shořela stodola a obytné stavení čp 157 . Větrný mlýn zůstal zachráněn a byl funkční ještě v roce 1944 .V roce 1933 majitelé Fabinger a Schöbel z Huntířova , prodal jim Johann Blaschka - mlynář , syn a zůstal nájemcem. Před odsunem Německých obyvatel v roce 1945 pan Schöbel zboural větrný mlýn .Pa Johan Blaschka - otec nikdy nepostavil větrný mlýn . Před rokem 1803 zde stávalo jen stavení čp 157 a využívalo k zemědělství

informaci dodal: Ladislav Hladký

Mlýn je vyobrazen na
  • II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
  • III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
  • Mapa Království Českého (1850)
  • Příjmení mlynářů působících na mlýně
    • Blaschk Jakub 1841 -
    Neexistuje
    Německý
    Dřevěná
    Technologické vybavení

    Historické fotografie a pohlednice

    Historické mapy