Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jak se nazývá ložisko ve spodku?
Zobrazit odpověď
Kuželice.
Co se stává, když se mele za horka?
Zobrazit odpověď
Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Jak má vypadati dobré obilí?
Zobrazit odpověď
Musí být zdravé, suché, čisté, plnozrnné a nesmí být zatuchlé.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Jan Wagenknecht, majitel Podbranského vodního o 2 složeních, počal v roce 1740 nebo krátce před tímto datem zřizovat v okenici mlýna větrné kolo, které by mu umožnilo mlíti i v době, kdy byl nedostatek vody. Nebylo tu zařízení umožňující otáčení podle směru větru : větrné kolo využívalo pouze západní vítr (691). Lokalita je položena cca 270 m n.m. (692).
(691) Ve sporu mezi obcí a vrchností F. Norbertem z Trauttmannsdorffu roku 1740 stavěla se obec proti stavbě větrníku proto, že dosud měl mlýn toliko dvě vodní kola, že nové větrné kolo bude v noci rušit okolí rachocením a že město ohrozí požárem (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení ZLA Jičín z 11.12. 1953; K. J. Erben, Mlýn nového způsobu v Jičíně. Škola a život, 1855, 87 a J. Mencl, Historická topografie města Jičína, I, 403-405.
(692) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jičín, 8-6, 1951.
