Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Co bývá při hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Automatická váha obilí a magnet, který odstraní železné částky z obilí.
K čemu slouží teoretická učňovská zkouška?
Zobrazit odpověď
K tomu, aby učeň prokázal, jsou-li vědomosti, které v učení nabyl, dostatečné.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
1884, 1890
(odvezen do: Újezda Františku Hojnému, na místo dolního mlýna (P 106))
Pokorný:
VÝRAVA (LOKAL. 106 a 107), o. Hradec Králové. O dvou větrných mlýnech na návrší Krivy, Chřiby, nebo Křiv píše V. Deyl (678):
- Dolní větrný mlýn (LOKAL. 106) u čp. 5 náležel Václavu Zilvarovi. Mlýn vyhořel roku 1884.
- Horní větrný mlýn (LOKAL. 107) u čp. 56 prodal majitel František Fousek roku 1884 z obavy (679), aby nebyl stejně postižen jako majitel druhého mlýna, a to do Újezda Františku Hojnému. Po dvou letech však koupil někde v Orlických horách jiný větrný mlýn a postavil si jej ve Výravě.
Po smrti Fouskově roku 1890 koupil větrný mlýn Josef Hojný z čp. 5 (nástupce Václava Zilvara) a přenesl jej do dolní části vesnice na místo vyhořelého mlýna. Byl rozbořen roku 1907, když se již v něm nepracovalo (680).
Na základě novějšího pramene můžeme upřesnit polohu někdejších větrných mlýnů, a to u čp. 5 je to pozemk. parcela č. 646 (hon D3), u čp. 56 pozemková parcela č. 869/1 (hon D8)(681).
(678) V.Deyl, 1.c., 6.
(679) Oba mlýny stály před rokem 1877, J. Horák, Topografický popis osad hejtmanství Králohradeckého, Hradec Králové 1877, 53; J. Horák, Větrný mlýn u Librantic na Královéhradecku, Zlatá Praha, ročník 46/1929, 498; J. Simon, Větrný mlýn u Librantic na Královéhradecku, Krása našeho domova, ročník 35/1943, 35.
(680) Kamenů použito pod plot a na práh u stavení čp. 5, V. Deyl, 1.c., 6. To se potvrzuje i v novějším prameni (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Výrava ze 6.8. 1970 (F. Klubert).
(681) GÚ-ČSAV, VM-Č, cit. sdělení MNV Výrava.
----------------------------------------------------------------------------
Na tomto místě stály postupně dva mlýna něneckého typu. první do roku 1884. Druhý od roku 1886 do 1890.
