Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Co je zapotřebí, když mlynář přijme učně?
Zobrazit odpověď
Uzavření smlouvy.
Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Leží kameny na sobě?
Zobrazit odpověď
V prsou (srdci) jsou kameny vybrány a v mlecích plochách se téměř dotýkají.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Horní Podluží | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaHorní Podluží
Světlík 338
407 57
OkresDěčín
Pokorný 120
Horní Podluží
GPS50° 53' 44.3''
14° 33' 26.8''
Mapová značkaHolandský / S technologií
1,4 km S od OÚ Horní Podluží Žofín
44724/5-3685 z r.1966
otevřít list NPÚ
Nepřístupný
1843
Větrný mlýn Horní Podluží

Větrný mlýn holandského typy byl postaven v roce 1843 v centru německé osady Lichtenberg, (česky Světlík). Místo stavby je značně nezvyklé tím, že se nejedná o vrch či návrší, ale o mírný svah svažující se 150 m vzdálenému rybníku. Mlýn mlel nepřetržitě až do konce války. Po odsunu Němců byla okolní osada zbourána včetně pekárny, která stála nedaleko mlýna. Od té doby mlýn pustl. V roce 1952 proběhla za přispění památkářů rekonstrukce objektu a zprovoznění mlýna. Bez pravidelné údržby, kterou stát nedokázal zajistit, se však stav mlýna začal opět zhoršoval. Proto byl mlýn prodán za 3 300.- Kčs k rekreačním účelům. Ani to k lepší péči o mlýn nevedlo, mlýn dále chátral. V roce 1989 vlastnilo mlýn několik majitelů a složité vlastnické vztahy bránily ve větší opravě mlýna. Teprve po jejich vyjasnění začíná současný majitel postupně mlýn renovovat.
Mlýn je zděný, válcového, mírně konického tvaru s jehlancovou otočnou střechou. Stavba má u země průměr 10,5 m, a je včetně střechy vysoká 14 m. Střecha je plechová a je uložena na válečcích umožňujících její otáčení pomocí kovového ozubeného kola a dřevěného ozubení uloženého na nosné zdi. Mlýn měl pět perutí, které byly vybaveny žaluziemi ovládanými společně pro všechna křídla důmyslným zařízením z třetího podlaží. To umožňovalo mlynáři za provozu měnit podle síly větru funkční plochu perutí.
Objekt je třípodlažní. Technické zařízení se nachází v druhém a třetím podlaží. V druhém podlaží jsou částečně zachovalá tři mlýnská složení (chybí luby a násypné koše), různé transmise a pomocná zařízení. Jsou zde uloženy také zbytky perutí čekající na opětovnou instalaci. V třetím podlaží chybí na vale palečné kolo. Svislá hřídel je výjimečně dřevěná. V přízemí je podlaha prvního patra uprostřed podepřena mohutným žulovým sloupem.
Objekt není narušen necitlivými stavebními úpravami. Proto by měl být s pomocí památkové péče kompletně opraven a tím zachráněn pro budoucnost. Záchrana je důležitá zvláště proto, že se jedná o poslední větrný mlýn v Čechách, který není přestavěn na rekreační objekt nebo neskončil jako ruina. Navíc je to mlýn jedinečné technické konstrukce.
V roce 2002 byl mlýn zvenku znovu omítnut a v roce 2003 položena nová plechová střecha. Postupně bude následovat celková obnova mlýna, pro kterou zpracovala projekt firma ARSTAV. Cílem první etapy je obnova původních perutí včetně ovládání, palečného kola a oprava všech dochovaných dřevěných a kovových částí a mechanismů. V rámci druhé etapy bude formou částečné vědecké rekonstrukce obnoveno chybějící technologické vybavení mlýna, tj. všechna tři mlýnská složení, luby, násypky, moučnice a další zařízení.


Dochován bez nežádoucích přestaveb
Holandský
Zděná - kamenná
Exteriér
  • Kamenické prvky
  • Krov
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Okna
  • Vikýř pro hřídel
  • Interiér
  • Otopná zařízení (kamna, krby)
  • Technologické vybavení

    Základní obrázky