Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
K čemu slouží teoretická učňovská zkouška?
Zobrazit odpověď
K tomu, aby učeň prokázal, jsou-li vědomosti, které v učení nabyl, dostatečné.
Jaký pohon mají mlýny?
Zobrazit odpověď
Vodní, parní, motorový a větrný.
Kolik rýh příchází na válci v úvahu?
Zobrazit odpověď
Při mletí na plocho 6,5 - 7,5 na 1 cm, při vysokém mletí 5 - 6 rýh na 1 cm, při obracení šrotu na tutéž stolici.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Borovnice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaBorovnice
Haklův replika -
544 77
OkresTrutnov
P 111
Borovnice u Staré Paky
GPS50° 30' 27.6''
15° 36' 9.8''
Mapová značkaNěmecký / Novostavba
1,5 km VJV od OÚ
28343/6-3442 z r.1964
otevřít list NPÚ
Muzeum s průvodcem
1846
1968 - rozebrán
(odvezen do: skanzen v Kouřimi)
Větrný mlýn Borovnice

Borovnický větřák je jediným i když jen částečně dochovaným větrným mlýnem německého typu v Čechách. Původně stálo v Borovnici pět mlýnů. Poslední z nich postavený v roce 1846 Augustinem Haklem přečkal až do roku 1968. Do té doby byl opakovaně opravován, např. po zásahu bleskem v roku 1966. Půdorys mlýna činil 5,5 x 5,3 m a celková výška 11,2 m.
V roce 1968 byl na základě rozhodnutí Krajské památkové správy přes velký odpor občanů i MNV Borovnice mlýn rozebrán a převezen do Hostinného. Odtud se stěhoval do Vrchlabí a nakonec do Kouřimi, kde leží jeho zbytky dodnes. Části základového trámoví, které zůstaly v obci Borovnice shořely 30. 6. 1979. O rekonstrukci borovnického větřáku uvažují ve skanzenu v Kouřimi.
Velký zájem na obnovení svého mlýna mají však i občané obce Borovnice. Pomoci jim může podrobná dokumentace mlýna, která byla v roce 1965 provedena firmou Stavoprojekt Hradec Králové. Nedůslednost státní památkové péče vedla k likvidaci posledního větrného mlýna německého typu na území Čech, neboť díly uložené v Kouřimi jsou již vinou opakovaného převážení a špatného skladování pro rekonstrukci nepoužitelné.
V roce 2004 založil jiří Chvojka Sdružení větrák Borovnice, které si dalo za cíl obnovit větrrný mlýn v obci Borovnice. Podařilo se jim nechat vypracovat vstupní projekt, najít a upravit vhodné místo pro stavbu mlýna a pustili se do stavby. A 27. června 2020 byla slavnostně ukončena jeho stavba. První mlýn německého typu v Čechách je hotov a otevřen veřejnosti.


Historie obecně

Mlýn je vyobrazen na
  • II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
  • III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
  • Mapa Království Českého (1850)
  • Příjmení mlynářů působících na mlýně
    • Hakl
    Zřícenina
    Německý
    Dřevěná

    Půdorys mlýna činil 5,5 x 5,3 m a celková výška 11,2 m.

    Technologické vybavení

     Pomocí Ctrl a kliknutím na odkaz si otevřete stránky sdružrní Větrák a článek z Deníku.

     http://www.vetrak.borovnice.cz/

    https://www.denik.cz/kralovehradecky-kraj/borovnice-vyhlizi-svuj-vetrny-mlyn-20161007.html

    ----------------------------------

              V kronice rodu Čeřovských se uvádí zajímavá praxe, jak zlevnit mouku v době nouze: „Za dob mého pradědečka byly výdělky ve mlýně velmi špatné. Lidé se tenkrát v kraji živili výhradně tkalcovstvím a zemědělstvím při velmi nízkém výdělku. Nemohli si opatřiti ani nejnutnějších životních potřeb, ba ani na dobrý chléb nebylo.

    Mlynář Augustin Čeřovský jezdil pravidelně do Hořic v Podkrkonoší pro vikev a směsku a z toho namlel mouky, kterou lidé kupovali a pekli z ní nouzový chléb“.

    ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------
            Majiteli mlýna v Borovnici je v jejich kronice zapsána, jako zde opravdu doložená, ale i jinde oblíbená historka s kozou.
    „Hospodář z blízké vesničky Klimše vedl z Velké Borovnice kozu, kterou si přivázal ke křídlu větrného mlýna a šel si do mlýna pohovořit s mlynářem. Větrný mlýn nebyl zajištěn, zavál silný vítr, křídla se roztočila, vynesla kozu nahoru a koza se uškrtila.“

    Základní obrázky

    Historické fotografie a pohlednice

    Plány - stavební a konstrukční

    Historické mapy

    Ostatní

    Obrazy

    Současné fotografie - exteriér