Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru, automatické váhy, magnetu, koukolníku, loupačky (špičáku), někdy i mačkací stolice a klíčového cylindru.
Jak se dopravuje obilí vodorovně?
Zobrazit odpověď
Šneky a pásy popruhovými.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Které přísady v obilí jsou pro mlynáře škodlivé?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky poškozují mlynáře na váze, vikev a koukol barví mouku do šeda, česnek zamazává válce a kámen.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Zděný větrný mlýn počal stavět roku 1865 zednický mistr Karel Kurka v místě, vzdáleném od kostela asi 700m na VJV , při pravé straně silnice z Kostelce n. Černými lesy do Prahy (72). Dnes je tu obytné stavení čp. 376 na stavební parcele č. 437 (s pozemkovou parcelou č. 873) (73). V části do dvora jsou zřetelně patrné obrysy budovy osmibokého větrného mlýna, který však nebyl nikdy v činnosti (74). Karel Kurka pro finanční nesnáze byl nucen prodat stavbu před dokončením a ta byla pak dostavěna jako obytný dům(75). Lokalita má nadmořskou výšku 406m (76).
(72) E. Stoklas, Bývalý větrný mlýn v Kostelci nad Černými lesy, ČL, ročník 26/1936, 70, srov. i K. Hodináře a V. Klíma, Kronika města Kostelce nad Černými lesy, 1912, 22.
(73) Srov. GÚ – ÚAGK, katastrální mapa i.č. 3374, stav 1929, list 7 (Kostelec n.Č. l.). Majitelem domku je K. Skřivánek (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení MNV v Kostelci n. Č. l. z 10.8. 1970).
(74) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení pí. R. Marmangeové z 23.3. 1956.
(75) Spisy z roku 1775 svědčí, že černokostelecká vrchnost se zabývala myšlenkou postavit na panství větrný mlýn (Okresní archiv v Českém Brodě, fotokopie v SÚA v Praze).
(76) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Český Brod 5-8, Praha 1953.
---------------------
Druhý doložený větrný mlýnv Kostelci stával v dnešní Pražské ulici na místě domu čp. 376 na
stavební parcele k.č. 437. Postavil ho v roce 1866 místní zednický mistr Karel Kůrka
v místě vzdáleném asi 600 metrů od vlastního města, nebo\ v polovině 19. století
kromě větrného mlýna nestála v dnešní Pražské a Ruské ulici ještě ani jedna
stavba. Pro tento účel koupil za 155 zlatých kus pole o výměře 333 sáhů čtverečních
od manželů Niklových a následně zde pro sebe a svou ženu Karolínu postavil
v českých zemích zcela unikátní (!) osmiboký větrný mlýn. V čem byl tak unikátní?
Bylo to z důvodu, že měl konstrukci s větrným kolem umístěným horizontálně nad
vlastní budovou. V části do dvora jsou dodnes zřetelně patrny obrysy budovy osmibokého větrného mlýna a uvnitř domu jsou dochovány i zbytky původního zdiva.
Podnik ovšem nevynášel tolik, kolik bylo pro jeho udržení potřeba, Kůrkovi se postupně
značně zadlužili a nakonec jim byla pro velké dluhy nemovitost 13. července
1873 zabavena a po veřejné dražbě prodána místní občanské záložně jakožto největšímu
věřiteli za 635 zlatých. Ve druhé polovině 19. století totiž prodělávaly větrné
mlýny zásadní krizi - moderní turbínové mlýny, v té době zakládané, je hravě
vytlačovaly a odsuzovaly k živoření. Po roce 1878 pak byla na jeho místě zřízena
továrna na hliněné zboží a místo značně přestavěno.
(Kostelecký zpravodaj 11/2010)
