Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
Čím povstává klíčení dozrálého obilí?
Zobrazit odpověď
Deštěm během sklizně.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Jaké druhy obilí rozenáváme?
Zobrazit odpověď
Pšenice, žito ječmen a oves.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
V soupisu mlýnů k roku 1842 (314) se uvádí větrný mlýn o 1 složení s 2 pracujícími na panství Chebském. Bližší lokalizace se zatím nepodařilo stanovit. Lokalizujeme proto tento větrný mlýn prozatím k sídlu panství, k městu Chebu.
(314) SÚA, ČG, Publikace 1841-1855, fascikl 37/1/48, č. 73237.
166. CHLEBIČOV, o. Opava. Větrný mlýn jv. těsně u obce.
-------------------------
V mapě v roku 1850 už uveden není. Nejbližší mlýny jsou doloženy až nad městem Aš, Hranice a Kopaniny.
