Jaké mlýny máme? (co melou?)
Zobrazit odpověď
Na obilí, olej, hořčici, papriku, sádru, cement a solné mlýny.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Kdo má učňovskou smlouvu podepsat?
Zobrazit odpověď
Mlynář, otec nebo poručník učně a učeň.
Jak vylehčíme kámen?
Zobrazit odpověď
Tak, aby běhoun nechytal spodek a nejstřil.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Milevsko | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaMilevsko
Klisín 15
39 901
OkresPísek
P 69
Klisín
GPS49° 30' 10.8''
14° 20' 29.4''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
cca 550 m SV od středu obce na vrchu Zběžnice
Zaniklý
1836
asi 1850 - rozebrán
Větrný mlýn Milevsko

Větrný mlýn byl postavil v roce 1836 Václav Urban pod vrcholovým skalním blokem na vrchu Zběžnice. Provoz byl ukončen okolo r. 1850. K větrnému mlýnu patřila chalupa dnec. č. p. 15 dodnes zvan Větrník. Na místě jsou zbytky kamenného zdiva, které mohlo být podezdívkou pro usazení mlýna
Pokorný:
. Na kopci Zběžnice u Klisína, vzdáleném asi 500m od středu obce na SV, na pozemkové parcele č. 49 (283), tehdy pastvině, postavil roku 1835 Václav Urban větrný mlýn (284). Původně holý vršek kopce získal od obce majitel panství kníže Schwarzenberg a dal místo osázet. K větrnému mlýnu patřila chalupa, dnes čp. 15 (285) na pozemkové parcele č. 48/2, kde se dodnes říká Na Větrníku (286).
Větrný mlýn zanikl někdy v 2. polovině 19. století (287). Nadmořská výška lokality je 608,8m (288).
(283) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 3171, 1840 (stav roku 1830), list 2 (Klisín).
(284) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ZLA Orlík nad Vltavou z 12.4. 1954, čj. 109/arch. 1954. Stavby větrných mlýnů byly doporučovány krajskými úřady jako opatření při nedostatku vody; zde je citován přípis krajského úřadu Prácheňského ze 17. listopadu 1834.
(285) Posledním majitelem byl Josef Vlk, zemědělec (viz GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Klisíně z 24.3. 1956). Větrný mlýn stával v JZ části pozemkové parcely č. 48/1. Srovnej sdělení rady MNV Dmýštice z 3.8. 1970 (GÚ – ČSAV, VM – Č).
(286) Sdělení rady MNV v Klisíně; Statistický lexikon obcí v RČS, I, země Česká, Praha 1934, 220, kde je samota označena jako Větrník; týž název má i na speciální mapě (1:75 000, list Sedlčany 4153, Praha, Vojenský zeměpisný ústav, 1951), a v Státní mapě odvozené 1:5000 (GÚ – ÚAGK, Milevsko 2-3, 1143).
(287) Na katastrální mapě z r. 1889 není již vyznačen. GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 3171, 1889, list II (Klisín).
(288) Státní mapa 1.5000 – odvozená, list Milevsko, 2-3, 1934.


Historie obecně

Mlýn je vyobrazen na
  • II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
  • Příjmení mlynářů působících na mlýně
    • Urban Václav 1836-
    • Vlna Josef
    Neexistuje
    Německý
    Dřevěná
    Technologické vybavení

    Základní obrázky

    Ostatní