Běží oba válce šrotovky a žitné stejně rychle?
Zobrazit odpověď
Ne. Jeden válec běží rychle, přdstihuje válec druhý. Předstih šrotovky jest 1:2 - 1:2,5, u žitné 1:3.
Jaké musí být melivo, když vyjde z kamenů?
Zobrazit odpověď
Nanejvýš vlažné, volné a musí míti hmat.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Jakým směrem běží válce ve stolicích?
Zobrazit odpověď
Protivratně do sebe.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Ostrava - Poruba | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaOstrava - Poruba
Záhumenní
708 00
OkresOstrava-město
B 432
Poruba
GPS49° 49' 17.0''
18° 9' 3.4''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý
na JZ okraji Poruby
Volně přístupný
1901
(přivezen z: Těškovice - technologie)
24. 3. 1991 - shořel
Větrný mlýn Ostrava - Poruba

Šlo o dřevěnou stavbu německého typu, která se ale dost výrazně odlišovala tím, že funkci dřevěného trámu kříže a vzpěr zastupovala kruhová podezdívka z cihel. Takové technické řešení bylo velmi vzácné. Vnitřní zařízení ovšem nebylo původní, ale přemístěné ze zbořeného mlýna v Těškovicích na Opavsku, a to zhruba v roce 1901, kdy porubský mlýn začal pracovat. Znamená to tedy, že vnitřní zařízení větřáku bylo starší než stavba sama. V mnoha publikacích se uvádí, že způsob vzniku mlýna je obestřen tajemstvím.
Zdá se ovšem, že až tak velké tajemství to nebude. Mlýn stával na pozemku zdejšího sedláka Josefa Tichého a byl jeho vlastnictvím. Vnuk Jan Tichý historii mlýna z vyprávění dědečka i otce dobře zná, protože dědeček Josef spolu s bratrancem jmenoval se Hruzík tento mlýn vlastnoručně postavili. Dověděli se, že v Těškovicích byl jeden z několika tamních mlýnů poškozen požárem. A tak některé části technického vybavení koupili, například kovové převodové hřídele a mlýnské kameny. „Já tu hřídel ještě doma mám schovanou," potvrdil Jan Tichý. Na otázku, kdo vlastně dědečkovi poradil, jak větrný mlýn postavit tak, aby fungoval, Jan Tichý odpověděl: „Dědeček byl samouk a kromě toho velice zručný člověk. Byl sedlák a ten musí umět všechno." Mlýn pak velmi dobře sloužil rodině Tichých a s jeho provozem nebyly žádné potíže. Avšak v roce 1943, tedy za německé okupace byl odstaven a zapečetěn, aby se v něm nemohlo mlít načerno obilí. Zrno a mouka byly tehdy strategickou surovinou, velmi důležitou pro válečné úsilí Německa.
O tom, proč porubský mlýn v roce 1992 vyhořel, převládá mezi místními obyvateli názor, že to způsobili zločinci. Údajně se tam dva nastěhovali nedlouho poté, co po roce 1990 vyhlásil tehdejší prezident Václav Havel rozsáhlou všeobecnou amnestii. Lidé věděli, že se ve mlýně podivná individua zdržují, zvláště když byly vykrádány nedaleké zahradní chatk. Neztratilo se však nic, jen nádobí. Když pak hasiči zkoumali důvody požáru větrného mlýna, zcizené talíře, hrnky, lžíce a hrnce byly v popelu nalezeny. Josef Tichý, který porubský mlýn na svém pozemku postavil, dokázal vytvořit i jeho dokonale funkční model, velký zhruba metr a půl. Dal si tu práci proto, aby své dílo mohl vystavit na Zemské hospodářské výstavě v Hradci nad Moravicí. To bylo zhruba ve třicátých letech minulého století. Bohužel osudem jeho mlýnů byl zřejmě oheň. Na výstavě vypukl požár a model porubského větřáku byl také zničen.
Mnoho místních občanů se domnívá, že je vyhořelého mlýna za Porubou škoda a že na spáleništi by se měla vybudovat jeho replika.
Autor: Boleslav Navrátil


Zřícenina
Německý
Dřevěná
Informace zpracované a platné k 18.04.2017.
  • Zcela bez technologie aj.
  • Technologické vybavení

    půdorys 4 x 4 m,

    Informace zpracované a platné k 18.04.2017.

    Základní obrázky

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Historické fotografie a pohlednice