V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
Kdo zkouší učně u tovaryšské zkoušky?
Zobrazit odpověď
Ustanovený předseda zkušební komise, starosta společenstva a vyúční mlynář.
Co uděláme po ukončení mletí?
Zobrazit odpověď
Otevřeme vysévače, necháme je provětrati, prohlédneme plátna, nejsou-li poškozena, eventuelně zalepíme.
Z jakého materiálu jsou válce?
Zobrazit odpověď
Z tvrdé, chlazení litiny a jsou rýhovány.
Z čeho pozůstává výtah?
Zobrazit odpověď
Z hlavy náběhu, popruhu, plechových naběráků a dřevěných rour.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Sobotka | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaSobotka
Bořenovy
507 43
OkresJičín
Sobotka
GPS50° 28' 23.0''
15° 11' 39.5''
Mapová značkaHolandský / Zaniklý
600 m V od osady Čalovice
Zaniklý
1824
1916 - rozebrán
Větrný mlýn Sobotka

Zděnou stavbu na Bořenovách postavil ze štuk roku 1824 Jan Jiroš jako obilní mlýn na pozemkové parcele č. 1089 asi 800m severně od Staňkovy Lhoty na vrchu Bořenovách (Buřenovách, Buřenách) 375 m n. m. . Roku 1842 byl majitelem pozemku v trati na Bořenovách Johann Schuster, měšťan v Sobotce čp. 275. O větrném mlýně se v polovině 19. století uvádí, že má jedno mlýnské složení a že občas zaměstnává jednoho pracujícího. Poté byl majitelem Josef Schuster, který zbudoval světnici na obývání přímo ve mlýně. Na katastrální mapě vedle půdorysu mlýna jsou severně a jižně vyznačeny další budovy. V letech předcházejícím jeho zastavení už jen šrotoval. V provozu byl do roku 1901, kdy pravděpodobně kvůli konkurenci vodních mlýnů přestal působit.


Historie obecně

Ve 20. letech 20. století zanikl zděný větrný mlýn u Sobotky, někdy označovaný také podle nedalekých Čálovic. Zakreslen je už na prvém známém pohledu na Sobotku, litografii v památníku na návštěvu císařského páru Františka I. a Karolíny Augusty v Čechách roku 1833. Z devatenácti doložených větrných mlýnů na okrese Jičín byl tento jediný kamenný, tzv. holandského typu.

Zděnou stavbu na Bořenovách postavil ze štuk roku 1824 Jan Jiroš jako obilní mlýn na pozemkové parcele č. 1089 asi 800m severně od Staňkovy Lhoty na vrchu Bořenovách (Buřenovách, Buřenách) 375 m n. m. Jihozápadně od mlýna bylo postaveno dřevěné stavení, kde bydlel majitel. Roku 1842 byl majitelem pozemku v trati na Bořenovách Johann Schuster, měšťan v Sobotce čp. 275. O větrném mlýně se v polovině 19. století uvádí, že má jedno mlýnské složení a že občas zaměstnává jednoho pracujícího. Poté byl majitelem Josef Schuster, který zbudoval světnici na obývání přímo ve mlýně. Na katastrální mapě vedle půdorysu mlýna jsou severně a jižně vyznačeny další budovy. V letech předcházejícím jeho zastavení už jen šrotoval. V provozu byl do roku 1901, kdy pravděpodobně kvůli konkurenci vodních mlýnů přestal působit. Část zdiva použil na přestavbu domu majitel František Šustr v roce 1916, kdy použil zdiva z prvního patra původní mlýnské budovy. Potřeboval materiál na stavbu nového domku v sousedství. Nejdříve však nabídl stavbu tehdy samostatné organizace Klubu turistů v Sobotce, ale cena se zdála tehdejším činovníkům vysoká a stavba příliš nemoderní. Nabídku zamítli. Téhož roku 1912 však založili nadaci na stavbu rozhledny v blízkých Stéblovicích, ke které nikdy nedošlo. Šustr rozebíral mlýn postupně, jak potřeboval kámen. Ještě v polovině dvacátých let stály na Bořenovách základní řady kvádrů, lidově „štuk“. Šustr odpočívá na soboteckém hřbitově a jeho náhrobek je ozdoben leptaným obrázkem jeho větrného mlýna. Zbytek zdiva byl rozebrán za dalších majitelů, Anny a Ladislava Halikarových, v letech 1925 - 1929.
V okolí mlýna stávala ohromná lípa o níž se říkalo, že jednou dohoní Semtinskou. Pod lipou byla studánka s dobrou vodou. Lípa zmizela spolu s mlýnem ve 20. letech 20. století.

Plán budovy vznikl v roce 1910 od architekta Josefa Tkalců a také popis mlýnského stroje od prof. Jaroslava Mencla.

Za pozornost stojí, že tomuto mlýnu věnoval báseň Fráňa Šrámek. Fotografie (kterou tu bohužel zatím nemám) pochází z ateliéru jičínského fotografa Antonína Brožka a dnes se nachází v archivu Okresního muzea a galerie v Jičíně. Je to přímá kopie z velké skleněné desky 18x24 cm. Rozměr nás dnes udivuje, ale začátkem dvacátého století byly takové kamery běžné. Konečně na vzácném filmovém snímku uloženém v Archivu Fráni Šrámka je zachycen nejen básník, malíř Špála, ale i fotograf F.Mencl, plahočící se terénem s deskovou kamerou jen o málo menší. Téměř všechny snímky té doby jsou přímými kontakty 1:1 z desek, které fotograf také tahal s sebou.

 

 

 

 

 

Mlýn je vyobrazen na
  • II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
  • Příjmení mlynářů působících na mlýně
    • Jiroš Jan
    • Schuster Josef
    • Šustr františek
    Neexistuje
    Holandský
    Technologické vybavení

    Historické fotografie a pohlednice

    Základní obrázky

    Ostatní

    Historické mapy