Jaké rozměry průměrů mají hladké a porculánové válce?
Zobrazit odpověď
Hladké a porculánové válce mají průměr 25 - 35 cm.
Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Co napomáhá rozemílání a dopravě meliva?
Zobrazit odpověď
Rotace kamenů.
Kolik dělá obrátek v minutě hladká nebo porculánová stolice při průměru 30 cm?
Zobrazit odpověď
225 - 30 = 195 obrátek v min.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Roku 1885 zakoupil rolník Josef Skákal z Černilova čp. 90 dřevěný větrný mlýn od Václava Fouska z Výravy. V Černilově byl postaven na poli, táhnoucím se dlouhým pruhem na SV za čp. 90. Tento pozemek má č. pozemkové parcely 745. Mlýn sloužil jako obilní, mlelo se žito, ječmen, dělaly se tu kroupy a šrotovalo se obilí (620). Roku 1917 byl ještě mlýn zachovalý (621). Byl vyřazen zejména tím, že do obce byla zavedena elektřina. Poslední majitelé, Václav a Rudolf Hojný, již o mlýn nepečovali. Roku 1921 byl mlýn zrušen (622) a roku 1923 zbořen. Po větrném mlýně nezůstaly na místě žádné pozůstatky. Nadmořská výška lokality je cca 260 m (623). Pozemek dnes obhospodařuje JZD Černilov (624).
(620) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Černilově z 25.2. 1956.
(621) Fotografie viz B. Vavroušek, Větrně mlýny, Zlatá Praha, ročník 34/1916-17, 322.
(622) V. Deyl, Větrné mlýny, Královéhradecko, vlastivědný sborník, ročník 16/1838-1839, 6.
(623) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jaroměř 3-8, 1952.
(624) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Černilově z 11.8. 1970, čj. 1116/1970 připomíná stručné dějiny větrného mlýna.
Mlýn je vyobrazen na
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)