Co napomáhá rozemílání a dopravě meliva?
Zobrazit odpověď
Rotace kamenů.
Co děláme po naostření kamenů?
Zobrazit odpověď
Kámen vylehčíme, seřídíme za běhu, pak přisložíme a přesvědčíme se, jestli běží bezvadně.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Jaké hlavní způsoby mletí v mlynářství známe?
Zobrazit odpověď
Vysoké, polovysoké a ploché mletí.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Kujavy | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaKujavy
Michelův větřák 108
742 44
OkresNový Jičín
B 252
Kujavy
GPS49° 43' 6.4''
17° 57' 37.1''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý
450 m zs od horního okraje obce (1285 m SSZ od kostela)
Zaniklý
před 1859
Větrný mlýn Kujavy

O tomto větřáku je velmi málo zpráv. Postavil ho před rokem 1859 Josef Michal. Mlýn zanikl roku 1919.


Historie obecně

Byl to dřevěný sloupový větřák, který stál po levé straně silnice z Kujav do Pohořílek. Na speciální mapě z roku 1938 je zakreslen v trati Steinhübel (Kamenná horka) ve vzdálenosti 450 m sz. od okraje horního konce obce. Stál ve vzdálenosti 1285 m sz. od kostela v Kujavách, azimut 339°.
O tomto větřáku máme jen velmi málo přímých zpráv. Patřil k selskému gruntu č. 108 o výměře 18.43 ha, který vlastnila rodina Michelova. Majitelé usedlosti č. 108 byli: od roku 1829 Josef Michel s manželkou Apolonií, od roku 1859 Franz Michel I. s manželkou Rosalií, od roku 1886 Franz Michel II. s manželkou Marií a od roku 1929 Franz Michel III. s manželkou Marií rozenou Sehorzovou.
Nepodařilo se nám zjistit rok postavení větřáku, ale ke stavbě muselo dojít před rokem 1859 za majitele Josefa Michela (1829—1859), který od svého stejnojmenného otce koupil selský grunt č. 108 v roce 1829 za pouhých 288 zl. Jeho syn Franz Michel koupil týž grunt v roce 1859 již za1800zl. K nápadnému zvýšení kupní ceny došlo patrně v důsledku postaveni větrného mlýna.
Z rozboru zpráv v Berichtu vyplývá, že Michelův větřák byl selský mlýn, který mlel v roce 1875 bez živnostenského oprávnění jen pro potřebu vlastní usedlosti. Větřák zanikl v roce 1919, kdy byl zbořen a odklizen. Jeho obrázek se nedochoval. Po zániku je větřák ještě zakreslen na spec. mapě N. Jičín z roku 1938 a na Ježkově mapě z roku 1940.

Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Michael Franz
  • Michael Josef
  • Michael Josef ml.
Německý
Technologické vybavení
Typ Název Místo vydání/uložení Specifikace Poznámky
Literatura Větrné mlýny v severní a východní části bývalého panství Fulnek, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, sv, 42, 1988, str. 11 - 26
Autor: Šustek Fr. - Turek
Rok vydání: 1988
Datum citace: 09.08.2016