Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Které špatné druhy obilí se často vyskytují?
Zobrazit odpověď
Vlhké, stuchlé, vzrostlé, spařené, nedozrálé, plesnivé a též od pilousů vyžrané.
Kdy začně být učňovská smlouva závazná?
Zobrazit odpověď
Po uplynutí zkušební doby.
Komu se podává žádost o připuštění k tovaryšské zkoušce?
Zobrazit odpověď
Starostovi společenstva.
Jak jsou větrníky dělány?
Zobrazit odpověď
Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Jalubí | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaJalubí
-
687 05
OkresUherské Hradiště
B 180
Jalubí
GPS49° 7' 27.8''
17° 25' 51.6''
Mapová značkaHolandský / Veřejně přístupný
800 m S od středu obce
Přístupný po domluvě
2011
Větrný mlýn Jalubí

Kamenný větrný mlýn byl postaven zřejmě okolo roku 1840. První písemné zprávy jsou v pozemkové knize z roku 1879. Větrný mlýn byl i se střechou vysoký 10,1 m a měl vnější průměr 7 m s tloušťkou stěny 0,7 m. Mlýnu se říkalo Smolkův, podle posledního mlynáře, který vlastnil mlýn už od roku 1910. V obecní kronice je zápis, že mlýn byl zbourán v roce 1938.
S nápad postavit repliku větrného mlýna přišel starosta obce ing. Karel Malovaný před více než 10 lety. K dispozici měl pouze jednu historickou fotku a zápis v kronice. V roce 2004 se tento nápad dostal do investičního programu obce. Hned další rok se podařilo v metrové hloubce objevit skutečné základy mlýna i mlýnský kámen. Tehdy se pan starosta obrátil na členy Sekce větrné mlýny při Technickém muzeu v Brně s žádostí o pomoc. To byl rozhodující impuls k dalším událostem. Členové sekce poskytli radu i odbornou pomoc, kladli však důraz na co největší autentičnost při výstavbě, použití původního materiálu a dobový způsob provádění. Kladně se k možnosti postavení repliky postavil i odbor památkové péče Krajského úřadu ve Zlíně.
V roce 2006 byla brigádnicky rozebrána stará stodola v Zahnášovicích a tím byl získán kámen na stavbu mlýna. Stavba repliky začala v létě roku 2007 a již v prosinci roku 2008 stojí hrubá stavba mlýna se šindelovou střechou a perutěmi. Po 70 letech se tak do kraje vrátila typická silueta větrného mlýna. Rekonstrukce bude pokračovat dále pracemi na vnitřním technologickém vybavení mlýna.

Mlýn je otevřen a bez průvodce zpřístupněn:
Duben – říjen – pouze soboty , neděle, svátky od 9:00 – 17.00
Červenec – srpen – každý den od 9:00 do 17:00
Kontaktní osoba – v domku čp. 212 vzdáleném 40 metrů pod mlýnem
Anna Grebeníčková – tel. 737 176 485.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Doseděl Josef a Anna 1882
  • Lajka Bartoloměj 1879
  • Pilát Vincencia 1879
  • Smolkovi Alois a Josefa 1910
  • Stroupenští František a Cecílie 1881
  • Živný cca 1870
Zcela přestavěn – bez historické hodnoty
Holandský
Technologické vybavení

Základní obrázky

Současné fotografie - objekt v krajině

Historické fotografie a pohlednice

Současné fotografie - exteriér

Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - interiér

Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků

Současné fotografie - technologické vybavení

Ostatní