Písek, kaménky, česnek, koukol a vikev mimo jiné plevely.
Jakou mají větrníky (remiše) formu a jsou stejně hluboké?
Zobrazit odpověď
Mají formu zubu pily v příčném řezu a na spodku se dělají trochu mělčí.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Co se stává, když se mele za horka?
Zobrazit odpověď
Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Jak sem usí mlíti vlhké obilí?
Zobrazit odpověď
Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Kamenný větrný mlýn byl postaven zřejmě okolo roku 1840. První písemné zprávy jsou v pozemkové knize z roku 1879. Větrný mlýn byl i se střechou vysoký 10,1 m a měl vnější průměr 7 m s tloušťkou stěny 0,7 m. Mlýnu se říkalo Smolkův, podle posledního mlynáře, který vlastnil mlýn už od roku 1910. V obecní kronice je zápis, že mlýn byl zbourán v roce 1938.
S nápad postavit repliku větrného mlýna přišel starosta obce ing. Karel Malovaný před více než 10 lety. K dispozici měl pouze jednu historickou fotku a zápis v kronice. V roce 2004 se tento nápad dostal do investičního programu obce. Hned další rok se podařilo v metrové hloubce objevit skutečné základy mlýna i mlýnský kámen. Tehdy se pan starosta obrátil na členy Sekce větrné mlýny při Technickém muzeu v Brně s žádostí o pomoc. To byl rozhodující impuls k dalším událostem. Členové sekce poskytli radu i odbornou pomoc, kladli však důraz na co největší autentičnost při výstavbě, použití původního materiálu a dobový způsob provádění. Kladně se k možnosti postavení repliky postavil i odbor památkové péče Krajského úřadu ve Zlíně.
V roce 2006 byla brigádnicky rozebrána stará stodola v Zahnášovicích a tím byl získán kámen na stavbu mlýna. Stavba repliky začala v létě roku 2007 a již v prosinci roku 2008 stojí hrubá stavba mlýna se šindelovou střechou a perutěmi. Po 70 letech se tak do kraje vrátila typická silueta větrného mlýna. Rekonstrukce bude pokračovat dále pracemi na vnitřním technologickém vybavení mlýna.
Mlýn je otevřen a bez průvodce zpřístupněn:
Duben – říjen – pouze soboty , neděle, svátky od 9:00 – 17.00
Červenec – srpen – každý den od 9:00 do 17:00
Kontaktní osoba – v domku čp. 212 vzdáleném 40 metrů pod mlýnem
Anna Grebeníčková – tel. 737 176 485.
Příjmení mlynářů působících na mlýně
Doseděl Josef a Anna 1882
Lajka Bartoloměj 1879
Pilát Vincencia 1879
Smolkovi Alois a Josefa 1910
Stroupenští František a Cecílie 1881
Živný cca 1870
Zcela přestavěn – bez historické hodnoty
Holandský
Technologické vybavení
Základní obrázky
Současné fotografie - objekt v krajině
Historické fotografie a pohlednice
Současné fotografie - exteriér
Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků
Současné fotografie - interiér
Současné fotografie - interiér - detaily stavebních prvků