Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jaké vlastnosti musí míti dobrý kámen?
Zobrazit odpověď
Kámen musí býti pórovitý, né mnoho otevřený, jistřivý a poddajný podle toho jaké melivo má zpracováváti.
Jaké rozměry mají tyto větrníky? (V jaké oblasti kamene jsou?)
Zobrazit odpověď
Začínají asi 8 cm od střčdu kamenů, nebo jen v mlecí ploše.
Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Jak musí státi železí a kypřice?
Zobrazit odpověď
Přesně do závaží uprostřed a kypřice musí přijiti přesně doprostřed.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn německého typu u čp. 25 stával asi 500 m severně od obce v trati
Michovský mokří na parcele č. 107. Byl údajně postaven před rokem 1786 a zanikl
po roce 1841. Roční činže vrchnosti činila 12 zl., laudemium při převodu na člena
rodiny 5%, na jinou osobu 10%.
Majiteli mlýna byla nejprve vrchnost, roku 1786 Jakub Hrubý z Lochova, 1787
Josef Ledvinka, 1793 František Janoušek ze Sudic, 1793 Josef Ledvinka
ze Šumperka, 1803 Libor Navrátil, 1841 František a Anna Foltenekovi.
Zajímavé je, že tento mlýn není zachycen na mapě II. vojenského mapování, které
proběhlo v letech 1836 – 1852.
Václav Burian uvádí, že mlýn je zachycen na katastrální mapě Březska z roku 1834, na indikační skice obce Březsko z roku 1834 jsem však tento mlýn nenalezl a nutno podotknout, že ani parcela o čísle 107 se v trati Michovský mokří v daném roce nenacházela.
Lit.: Janečka, Josef: Větrné mlýna na Drahanské vrchovině, dipl. práce, MU Brno 2014,
