Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem?
Zobrazit odpověď
Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Z jakého materiálu jsou válce?
Zobrazit odpověď
Z tvrdé, chlazení litiny a jsou rýhovány.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Když byl větrný mlýn jeho majitelem Josefem Rusem obnoven, nebyl postaven na původním místě, ale na jih od něho na témž poli ve vzdálenosti asi 150 m, (890) tedy blíže k Libotovu. Roku 1898 byl však rozbořen, prý pro konkurenci vodních mlýnů (891). Nadmořská výška obou zmíněných lokalit je přibližně stejná, kolem 423 m n. m.; větrný mlýn na pozemkové parcele č. 455/2 byl položen o něco níže než předchozí (892).
(890) Že větrný mlýn nebyl postaven na tým samém místě, jako zbořený, vysvítá z katastrální mapy z roku 1907; srovnej GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 4047, Libotov, 1907.
(891) Cit. sdělení rady MNV v Libotově.
(892) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jaroměř, 5-0, 1954.
