Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Které povinnosti béře na sebe s účněm mlynář?
Zobrazit odpověď
Vychovávati učně v řádného a schopného tovaryše. Vésti jej k pořádku, píli, dobrým mravům a čestnosti.
Na co jsou na kamenech větrníky?
Zobrazit odpověď
Za účelem chlazení, přívodu vzduchu s melivem do kamene a doprava meliva k obvodu.
Jak uchráníme obilí před klíčením?
Zobrazit odpověď
Přehazováním a větráním nebo přemisťováním z jednoho sila nebo hrádě do druhé.
Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Z katastrální mapy stabilního katastru z roku 1839 (780) je zřejmé, že dřevěný mlýn stál tehdy při levé straně silnice z Holic do Pardubic a to na neveliké pozemkové parcele č. 1351 (stavební parcela č. 114) v trati Záhumenský, katastrální území Horní Ředice. Zaznamenává jej ve své mapě již citovaný Kummersberg. Obytné stavení při větrném mlýně tehdy nebylo.
K roku 1839 je rustikální pozemková parcela č. 1351 vedena jako pastvina o výměře 228 čtverečních stop. Jejich majitelem byl tehdy Matyáš Chvala, sedlák z Horní Ředice čp. 192. Větrný mlýn není v tomto prameni zaznamenán (781).
(780) GÚ-ÚAGK, SK, i.č. 2142, staré 386, císařský otisk katastrální mapy Horní Ředice, kraj Chrudimský.
(781) SÚA, SK, duplikát, i.č. 1430, kraj Chrudimský, Ober Rzeditz.
