Co děláme po každém sejití zásypu při vysokém neb polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Mouku odstavujeme jako hotový produkt, ostatní odstavujeme v pytlích k dalšímu semílání.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Jaké rozměry mají tyto větrníky? (V jaké oblasti kamene jsou?)
Zobrazit odpověď
Začínají asi 8 cm od střčdu kamenů, nebo jen v mlecí ploše.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Z katastrální mapy stabilního katastru z roku 1839 (780) je zřejmé, že dřevěný mlýn stál tehdy při levé straně silnice z Holic do Pardubic a to na neveliké pozemkové parcele č. 1351 (stavební parcela č. 114) v trati Záhumenský, katastrální území Horní Ředice. Zaznamenává jej ve své mapě již citovaný Kummersberg. Obytné stavení při větrném mlýně tehdy nebylo.
K roku 1839 je rustikální pozemková parcela č. 1351 vedena jako pastvina o výměře 228 čtverečních stop. Jejich majitelem byl tehdy Matyáš Chvala, sedlák z Horní Ředice čp. 192. Větrný mlýn není v tomto prameni zaznamenán (781).
(780) GÚ-ÚAGK, SK, i.č. 2142, staré 386, císařský otisk katastrální mapy Horní Ředice, kraj Chrudimský.
(781) SÚA, SK, duplikát, i.č. 1430, kraj Chrudimský, Ober Rzeditz.
