Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Co se stává, když se mele za horka?
Zobrazit odpověď
Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Kolik rýh příchází na válci v úvahu?
Zobrazit odpověď
Při mletí na plocho 6,5 - 7,5 na 1 cm, při vysokém mletí 5 - 6 rýh na 1 cm, při obracení šrotu na tutéž stolici.
Kolik obrátek dělá špičák?
Zobrazit odpověď
Průměr kamene v cm a počet obrátek musí dáti vždy číslo 290.
V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Dřevěný větrný mlýn německého typu vystavěl chalupník Jan Šolc z čp. 41 asi kolem roku 1850 na svém pozemku (704) Na průhoně v Bačalkách, při cestě k Osenicím blízko místa kde stojí boží muka. Mlýn mlel obilí a také šrotoval. Kolem roku 1870 jej koupil Prokůpek z Osenic a přemístil na návrší (katastrální území Horní Rokytňany, LOKAL. 87) (705). Nadmořská výška lokality v Bačalkách je cca 370 m (706).
(704) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení ZLA Mnichovo Hradiště z 13.1. 1954, čj. 166/54 a sdělení J. Javůrka z Rokytňan z 3.3. 1956 (s použitím matrik fary v Osenici). Srovnej sdělení J. Limra, kronikáře v Bačalkách, z 10.1. 1954 (GÚ-ČSAV, VM-Č).
(705) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Bačalkách (obecního kronikáře J. Limra) z 13.4. 1956 na základě svědectví Marie Limrové (narozené 1872) z Bačalek, čp. 15 a Jana Blažka (narozeného 1883) z Bačalek čp. 6. Srovnej zprávu J. Limra z 10.1. 1954 (GÚ-ČSAV, VM-Č).
(706) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Sobotka 4-8, 5-8, 1952.
