V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice:
Pšenice váží 76 - 82 kg hekr.,
žito váží 65 - 72 kg hekt.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Komu se podává žádost o připuštění k tovaryšské zkoušce?
Zobrazit odpověď
Starostovi společenstva.
Co děláme po každém sejití zásypu při vysokém neb polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Mouku odstavujeme jako hotový produkt, ostatní odstavujeme v pytlích k dalšímu semílání.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Dřevěný větrný mlýn německého typu vystavěl chalupník Jan Šolc z čp. 41 asi kolem roku 1850 na svém pozemku (704) Na průhoně v Bačalkách, při cestě k Osenicím blízko místa kde stojí boží muka. Mlýn mlel obilí a také šrotoval. Kolem roku 1870 jej koupil Prokůpek z Osenic a přemístil na návrší (katastrální území Horní Rokytňany, LOKAL. 87) (705). Nadmořská výška lokality v Bačalkách je cca 370 m (706).
(704) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení ZLA Mnichovo Hradiště z 13.1. 1954, čj. 166/54 a sdělení J. Javůrka z Rokytňan z 3.3. 1956 (s použitím matrik fary v Osenici). Srovnej sdělení J. Limra, kronikáře v Bačalkách, z 10.1. 1954 (GÚ-ČSAV, VM-Č).
(705) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Bačalkách (obecního kronikáře J. Limra) z 13.4. 1956 na základě svědectví Marie Limrové (narozené 1872) z Bačalek, čp. 15 a Jana Blažka (narozeného 1883) z Bačalek čp. 6. Srovnej zprávu J. Limra z 10.1. 1954 (GÚ-ČSAV, VM-Č).
(706) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Sobotka 4-8, 5-8, 1952.
