Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Kolik druhů mlýnských kamenů známe?
Zobrazit odpověď
Francouzský, umělý a pískovcový.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jaké hlavní způsoby mletí v mlynářství známe?
Zobrazit odpověď
Vysoké, polovysoké a ploché mletí.
Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Dřevěný větrný mlýn německého typu vystavěl chalupník Jan Šolc z čp. 41 asi kolem roku 1850 na svém pozemku (704) Na průhoně v Bačalkách, při cestě k Osenicím blízko místa kde stojí boží muka. Mlýn mlel obilí a také šrotoval. Kolem roku 1870 jej koupil Prokůpek z Osenic a přemístil na návrší (katastrální území Horní Rokytňany, LOKAL. 87) (705). Nadmořská výška lokality v Bačalkách je cca 370 m (706).
(704) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení ZLA Mnichovo Hradiště z 13.1. 1954, čj. 166/54 a sdělení J. Javůrka z Rokytňan z 3.3. 1956 (s použitím matrik fary v Osenici). Srovnej sdělení J. Limra, kronikáře v Bačalkách, z 10.1. 1954 (GÚ-ČSAV, VM-Č).
(705) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Bačalkách (obecního kronikáře J. Limra) z 13.4. 1956 na základě svědectví Marie Limrové (narozené 1872) z Bačalek, čp. 15 a Jana Blažka (narozeného 1883) z Bačalek čp. 6. Srovnej zprávu J. Limra z 10.1. 1954 (GÚ-ČSAV, VM-Č).
(706) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Sobotka 4-8, 5-8, 1952.
