Jaký mají míti povrch válce hladké a porculánové?
Zobrazit odpověď
Hladké válce mají míti povrch jemný, matový, porculánové drsný.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Co se používá k mletí na plocho?
Zobrazit odpověď
Žitná stolice.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Stará Paka | Detail mlýna

zpět | tisk | pdf
AdresaStará Paka
Brdo
509 01
OkresJičín
P 46
Brdo
GPS50° 29' 57.1''
15° 29' 8.4''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
na katastu obce
Zaniklý
1860
(přivezen z: Levínské Olešnice)
1864
(odvezen do: Podhradí u Veliše)
Větrný mlýn Stará Paka

Pokorný:
V Brdu stál dřevěný mlýn v letech 1860 – 1864. Byl převezen z Levínské Olešnice, kde jej koupil rolník Josef Künich. Mlýn postavil na svém poli nedaleko Příčnice. V nájmu tu mlel bývalý mlynář ze Studénky Josef Lukeš, pak Josef Künich sám. Roku 1864 prodal mlýn Lukešovým do Podhradí u Veliše.(693) V poloze na Příčnici dosahují výšky 430 – 440m, odtud na západ až 500m. (694)
(693)Novopacko, 689 násl;GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ZLA v Jičíně z 11.12. 1953. Poněkud
nezřetelné údaje, týkající se stěhování uvedeného větrného mlýna, bude třeba ještě ověřit. Ve sbírkách školy v Brdě je na vyobrazení větrného mlýna záznam, pořízený Františkem Lukešem, sedlářem a čalouníkem v Rovensku pod Troskami, podle něhož stál větrný mlýn v Brdu„na pozemku č.7 p. Kosiny, roku 1864 byl převezen na Podhradí u Jičína“(GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení F. Vobořila, ředitele školy v Brdu, z 20.2. 1956). – Podle stabilního katastru náležela roku 1842 stavební parcela č. 6 Františku Kosinovi, Brdo čp.8. stavební parcela č.7 Josefu Kynychovi, Brdo čp.7 (SÚA, SK, Bydžovsko 46, Brdo). – O větrných mlýnech ve Studence, v Brdě a v Podhradí píše se v rodinné kronice Lukešově, část otištěná anonymně v obrázkové publikaci Sklářská výstava v Železném Brodě 29. VI. – 10. VIII, 1941, 28. – Za upozornění děkujeme Městskému archivu v Liberci. (GÚ – ČSAV, VM – Č, čj. 775/56 MNV v Liberci, odbor pro vnitřní věci rady MNV, archiv, zn. vnitř. 451/56 ze 17.8. 1956).
(694) Srov. Státní mapu 1:5000 – odvozenou, list 4 –3, 1954.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Lukeš Josef
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení