Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný: VÝRAVA (LOKAL. 106 a 107), o. Hradec Králové.
O dvou větrných mlýnech na návrší Krivy, Chřiby, nebo Křiv píše V. Deyl (678):
- Dolní větrný mlýn (LOKAL. 106) u čp. 5 náležel Václavu Zilvarovi. Mlýn vyhořel roku 1884.
- Horní větrný mlýn (LOKAL. 107) u čp. 56 prodal majitel František Fousek roku 1884 z obavy (679), aby nebyl stejně postižen jako majitel druhého mlýna, a to do Újezda Františku Hojnému. Po dvou letech však koupil někde v Orlických horách jiný větrný mlýn a postavil si jej ve Výravě.
Po smrti Fouskově roku 1890 koupil větrný mlýn Josef Hojný z čp. 5 (nástupce Václava Zilvara) a přenesl jej do dolní části vesnice na místo vyhořelého mlýna. Byl rozbořen roku 1907, když se již v něm nepracovalo (680).
Na základě novějšího pramene můžeme upřesnit polohu někdejších větrných mlýnů, a to u čp. 5 je to pozemk. parcela č. 646 (hon D3), u čp. 56 pozemková parcela č. 869/1 (hon D8)(681).
(678) V.Deyl, 1.c., 6.
(679) Oba mlýny stály před rokem 1877, J. Horák, Topografický popis osad hejtmanství Králohradeckého, Hradec Králové 1877, 53; J. Horák, Větrný mlýn u Librantic na Královéhradecku, Zlatá Praha, ročník 46/1929, 498; J. Simon, Větrný mlýn u Librantic na Královéhradecku, Krása našeho domova, ročník 35/1943, 35.
(680) Kamenů použito pod plot a na práh u stavení čp. 5, V. Deyl, 1.c., 6. To se potvrzuje i v novějším prameni (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Výrava ze 6.8. 1970 (F. Klubert).
(681) GÚ-ČSAV, VM-Č, cit. sdělení MNV Výrava.