Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Kolik rýh příchází na válci v úvahu?
Zobrazit odpověď
Při mletí na plocho 6,5 - 7,5 na 1 cm, při vysokém mletí 5 - 6 rýh na 1 cm, při obracení šrotu na tutéž stolici.
Co je zapotřebí, když mlynář přijme učně?
Zobrazit odpověď
Uzavření smlouvy.
Kolik obrátek dělá rychloběžný válec při plochém mletí?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí dát v součtu vždy číslo 290.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný: Větrný mlýn zvaný Píčův (95) byl ze čtyř mšenských větrníků nejblíže u města, a to při jeho jihozápadní straně u silnice ze Mšena k Sedlci. Mlýn není ještě vyznačen v katastrální mapě z roku 1842 (96), ale na pozemkové parcele číslo 1100 v trati Na můstku stojí již dřevěný domek (stavební parcela č. 117, čp. 247), o němž se dočítáme (97), že náležel tehdy měšťanu Václavu Píčovi stejně jako sousední pozemková parcela č. 1101. Lze tedy soudit, že zděný mlýn byl tu vystavěn mezi lety 1842 a 1847, a to na pozemkové parcele 1100, jižně u zmíněného domku (98).
V protokole pozemkových parcel a v protokole stavebních parcel je uveden jako vlastník rustikálního pozemku (poz. parcely č. 1100) roku 1842 původně Wenzel Pitsch (pozdější rukou změněno na Vinzenz), měšťan ve Mšeně čp. 247. Pozemková trať se tu jmenuje Na můstku (99). V poznámce protokolu stavebních parcel je uveden větrný mlýn (100). Větrný mlýn měl 1 mlýnské složení s jedním pracujícím (Arbeiter) (101). Mlýn byl prý ze štuk, střecha krytá šindelem (89). Byl to obilní mlýn. Prvním mlynářem tu byl Čeněk Píč, otec archeologa P.L.Píče.
Po vyhoření, někdy v letech 1885 až 1897, přestal asi mlýn pracovat (102). V opuštěném mlýně měl jeho pozdější majitel Antonín Černohorský skládku píce a slámy. Ten roku 1910 mlýn rozbořil. Stavebního materiálu bylo užito na stavbu válcového mlýna Durdíkova blíže nádraží (dnes Středočeské válcové mlýny (napsáno 1973)). Pozemek dnes obhospodařuje JZD Mšeno (majitelkou pozemku je Marie Janatková).
Zachovala se stodůlka, která stávala při mlýně; na místě mlýna je okrouhlá prohlubeň (102; 103). Nadmořská výška lokality je cca 370m (104).
Mlýn je vyobrazen na
II. vojenské mapování - Františkovo (1836 - 52)
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)
