Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Jaké vlastnosti musí míti dobrý kámen?
Zobrazit odpověď
Kámen musí býti pórovitý, né mnoho otevřený, jistřivý a poddajný podle toho jaké melivo má zpracováváti.
Jaký pohon mají mlýny?
Zobrazit odpověď
Vodní, parní, motorový a větrný.
Jakou mají větrníky (remiše) formu a jsou stejně hluboké?
Zobrazit odpověď
Mají formu zubu pily v příčném řezu a na spodku se dělají trochu mělčí.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
. Roku 1843 stál zděný větrný mlýn asi 420m na jih od kostela v Brtníkách na pozemkové parcele č. 1297 (372); cesta k němu vedoucí má č. parcelní 1563 (373). Nedaleko od mlýna stojí zděné stavení mělo čp. 142 a náleželo i s větrným mlýnem Augustu Hehsemu z Brtníků (374). Roku 1901 (375) není již mlýn vyznačen. Po jeho zboření doznala změny i pozemková parcela (č. 1297/2) a stavení označeno stavebním parcelním číslem 263. V těchto místech dnes stojí čp. 214 bylo označováno U Větrného mlýna. Domek byl zbořen a po někdejším větrném mlýně není již žádných pozůstatků (376). Nadmořská výška lokality je 442,5m (377).
(372) Větrný mlýn sám není označen číslem stavební parcely.
(373) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 9241/538/2, 1846(stav roku 1843), list IV (Brtníky).
(374) SÚA, SK, Litoměřicko 687, Zeidler, 1853.
(375) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 538/2, stav roku 1901, list 4 (Brtníky). Roku 1935 není již zněn v utváření parcel (tamtéž, pozemková mapa z roku 1936).
(376) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení MNV Brtníky z 27.2. 1956, doplněné sdělením ze 4.8. 1970 (J. Kottnauerová). Název honu U větrného mlýna.
(377) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Šluknov 1-4, 1935.
V literatuře vyskytuje se zpráva, že dvě lokality u Šternberku mají název po větrných mlýnech (378). Nepodařilo se mi tato místa najít, ač autor má nepochybně na mysli širší okolí Liberce. Umísťuji-li tuto lokalitu – jinak zcela věrohodnou – na území obce Brtníky, je to proto, že v tomto katastrálním území nacházím samotu Sternberg, asi 1 ½ km na JZ od Brtníků (379). Ovšem místo je dnes položeno v rozsáhlé oboře (Thirgarten) (380) a je vskutku málo pravděpodobné, že jde o místo, které měl na mysli autor zmíněné zprávy.
(378) Cituji: „Es gibt in nördlichen Böhmen eine Menge von Windmühlebergen… bei Sternberg gab es zwei“, též Die letzten Windmühlen im nordböhmisch-sächsischen Grenzgebiet, Teichenbergen Zeitung, 15.3. 1928, 2-3. Za upozornění na článek děkuji panu Rudovi, archiváři MNV v Liberci. (GÚ- ČSAV, VM –Č, čj. 687/56, sdělení Městského národního výboru v Liberci, odbor pro vnitřní věci rady MNV, archiv, z 11.7. 1956, zn. vnitř. 451/56). V Statistickém lexikonu obcí RČS, I, 346 je uvedena jen tato samota. Roku 1930 měla 2 domy s 2 obyvateli a náležela v obci Zeidler k osadě téhož jména.
(379) GÚ – ÚAGK, SK, OM, cit. katastr. mapa z roku 1846.
(380) Tamtéž, uvedená katastrální mapa z roku 1901 a 1936.