Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Které špatné druhy obilí se často vyskytují?
Zobrazit odpověď
Vlhké, stuchlé, vzrostlé, spařené, nedozrálé, plesnivé a též od pilousů vyžrané.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Co se používá k mletí na plocho?
Zobrazit odpověď
Žitná stolice.
Co dělati, když jsou kameny zamazány?
Zobrazit odpověď
Musí býti umyty kartáčem, horkou vodou s přidáním octa a střeny houbou. Totéž platí pro válce.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Mlečice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaMlečice
Skoupý
338 08
OkresPříbram
P 41
Skoupý
GPS49° 54' 29.7''
13° 39' 49.0''
Mapová značkaHolandský / Zaniklý objekt, památník
300 m SZ od kapličky v části obce Skoupý
Zaniklý
po 1850
asi 1870 - rozebrán
Větrný mlýn Mlečice

Pokorný:
Asi půl km na JJV od Prašného Újezdu při levé straně silnice do Skoupého stál zděný větrný mlýn asi 160m na JJZ od výškového bodu 477 Homolka (326). Toto místo je vzdáleno asi 650m na JJV od středu obce Prašný Újezd. Stavební parcela má č. 110, pozemková č. 193/2. Stavení při mlýně má č. stavební parcely 109.
Mlýn nestál ještě před rokem 1839 (327). Byl to mlýn obilní, zanikl asi kolem roku 1870 a nezůstaly po něm žádné pozůstatky. Osamocené stavení (stavení parcela č. 109) v uvedených místech se nazývá Větrák (328) a je položeno cca 477m n.m. (329).
(326) Na topografické sekci 4051/2 1:25 000, 7. vydání, 1945, je vyznačen větrný mlýn podle starší situace.
(327) Není na katastrální mapě z tohoto roku (GÚ – ÚMLD, SK, OM, katastrální mapa i.č. 6089 Prašný Újezd), je však již vyznačen na speciální mapě z r. 1847-1860 (Special-Karte des Koenigreiches Boehmen, Wien). V indikační skice stabilního katastru (SÚA, IS, Plzeňsko 398, 1839) je zřejmě zachycena pozdější situace.
(328) Pozemek (pozemková parcela č. 190) patří dnes V. Bezděkovskému, Skoupý č. 9. GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Prašném Újezdě z 12.4. 1956 a z 31. 7. 1970; GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 6089, 1929 (Prašný Újezd).
(329) Spec. mapa 1:75 000, list Kralovice 4051, 1948.
Mlýn stál v letech cca 1850- 1870. Místo se dodnes jmenuje Větřák.


Neexistuje
Holandský
Zděná - kamenná
Technologické vybavení