V jaké poloze jsou válce?
Zobrazit odpověď
Přesně vodorovně.
V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Co děláme po naostření kamenů?
Zobrazit odpověď
Kámen vylehčíme, seřídíme za běhu, pak přisložíme a přesvědčíme se, jestli běží bezvadně.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Lišov | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaLišov
Větrník 20
37372
OkresČeské Budějovice
P76
Lišov
GPS49° 1' 5.7''
14° 35' 11.4''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
1,7 km ZZSod kostela, usedlost Větrník
Zaniklý
asi 1887
1796 - shořel
Větrný mlýn Lišov

Větrmý mlýn existoval cjen krátce na konci 18. století. O povolení jeho stavby žádal v roce 1787 Josef Kozimák. Pravděpodobně od roku 1791 byl zdejším mlynářem pan Kočvara, doložená např. v roce 1795 jako žalobce ve sporu s Matějem Chvojkou. Někdy koncem jara 1796 Kočvarův mlýn vyhořel. Šlo tedy zřejmně o mlýn německého typu.

Kovář, D. - Frohlich, J. - Historicko-topografický přehled zaniklých větrných mlýnů v Jižních Čechách, Výběr 48, 2011, č. 4 str. 209


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Kočvara Petr 1795
  • Kozimák Josef 1787
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení