Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Jaký mají sklon rýhy na válcích vzhledem ke své ose?
Zobrazit odpověď
U pšeničných 10-12%, u žitných 14-16%.
V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Které vlastnosti má míti dobrá pšenice a žito zpracovávaná na mouku?
Zobrazit odpověď
Mouka má obsahovati dosti lepku, má míti schopnost dobrého pečení, přijmout hodně vody, dobře kynout.
Na jak dlouhou dobu se uzavírá učňovská smlouva?
Zobrazit odpověď
Na dobu 3 roky, podle usnesení společenstva.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Přemyslovice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaPřemyslovice
150
798 51
OkresProstějov
mlýnek 79
Přemyslovice
GPS49° 33' 13.9''
16° 57' 45.6''
Mapová značkaMlýnek s turbínou / Objekt s částí technologie
1 km V od zámku
Přístupný po domluvě
1934/2017
(přivezen z: Vyšní Lhoty 187)
Větrný mlýn Přemyslovice

Mlýnek byl postaven v roce 1934 - majitel: Hynek Vrobel, pokračoval jeho syn Viktor Vrobel
Stavitel technologie: Adolf Sabela se synem z obce Dobrotice
Stavitel boudy: není znám, je to ale kvalitní tesařská práce, spoje jsou čepovány, . - betonový základ i podlaha
- ve všech 4 rozích jsou do základů zapuštěny kovové tyče které vedou podél . rohového trámu skrz horní vodorovný trám, kde jsou zakončeny závitem a na něm . . maticí
- krovy jsou udělány z půlkulatiny
- trám pod střechou, ke kterému je připevněna hřídel (zádlab a okov)
nenese střechu, je určen pouze na držení a stabilizaci hřídele s trubkou
(pouzdrem hřídele)
Provoz:
- naposledy šrotoval v roce 1963, dále už nikdo nepotřeboval, soused (řezník) si
pořídil kladívkový mlýnek na elektřinu
- naposledy mlel na mouku někdy před 40 lety
- následně byl hranolový vysévač demontován, nedochoval se, ani hřídel
- šrotovalo se cca l x týdně, když měl majitel volné dva dny mezi směnami v hutích
- šrotovalo se pro vlastní potřebu i pro okolní usedlosti
/jak sousedé viděli, že se větrné kolo točí přinášeli svoje zrní)
- obsah násypky se sešrotoval cca za 20 min
- 50 kg pšenice se šrotovalo cca 30-40 min (pšenice se šrotovala nejlépe)
- ječmen se šrotoval pomaleji
- oves se samostatně šrotoval jen výjimečně, muselo se hodně pomalu, lehce se
spálil, proto se šrotovala většinou směs oves – pšenice

Ostření kamenů:
- z počátku chodil ostřit řemeslník, později se mlynář naučil a ostřil sám
- v době šrotování se ostřily kameny cca jednou za pět let

Regulace výkonu:
- mlýn nemá brzdu, většinou bylo větrné kolo natočeno k větru né přímo, ale trochu
bokem,
- při nastavení proti větru by se točilo příliš rychle
- nejčastější byly větry ze severu nebo z jihu
- proto, když se nemlelo, bylo větrné kolo natočeno k východu (viz foto) a zajištěno řetězem
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mlýn byl rozmontován a převezen do Přemyslovic 17,8,2008 (odvezeno bylo větrné kolo, převody, svislá hřídel a trubkou na otáčení větrného kola, mlýnské kameny s lubem, násypka, stolice pod kameny, trám kterou prochází hřídel těsně nad složením).

Na mlýnek určený do šrotů nás upozornil člen sekce Karel Mlýnek z Ostravy.

V roce 2013 začala stavba repliky objektu mlýnku v Přemyslovicích a mlýnek bude dokončen v roce 2017 a bude provozu schopný.


Přemístěn
Mlýnek s turbínou
Dřevěná
Interiér
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • objekt má půdorys 2,43 x 2,64 metru, výšku 2,85 m

  • Existující obyčejné složení (Počet: 1)
  • Technologické vybavení
  • mlecí kámen
    • pískovcový kámen (Počet: 2)
  • mlýnská hranice
  • násypný koš
  • natáčení perutí (Jak se natáčí: šnerovým převodem)
  • svislá hřídel (Kovová)
  • větrná turbína (turbína typ Eclipse – Kunz)
  • Základní obrázky

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

    Historické fotografie a pohlednice