Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jak jsou větrníky dělány?
Zobrazit odpověď
Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Které špatné druhy obilí se často vyskytují?
Zobrazit odpověď
Vlhké, stuchlé, vzrostlé, spařené, nedozrálé, plesnivé a též od pilousů vyžrané.
V jaké poloze jsou válce?
Zobrazit odpověď
Přesně vodorovně.
Co bývá při hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Automatická váha obilí a magnet, který odstraní železné částky z obilí.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Vedrovice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaVedrovice
27
671 75
OkresZnojmo
Č 13
Vedrovice
GPS49° 1' 11.7''
16° 22' 22.7''
Mapová značkaVětrné čerpadlo / Objekt s částí technologie
300 m JZ od centra obce
34913/7-7119 z 28.1.
Volně přístupný
1914
Větrný mlýn Vedrovice

Větrné kolo s vodním čerpadlem bylo vyrobeno firmou KUNZ v Hranicích na Moravě v letech 1912-14. Bylo určeno k čerpání vody do vodojemu a jejího rozvodu po vsi (dp části Zábrdovice a Vedrovice náves). Nechalo je zhotovit Vodní družstvo v Zábrdovicích. V provozu bylo do roku 1950, kdy byl jako náhradní pohon instalován elektromotor. provoz větrného pohonu byl ukončen roku 1958. zařízení přešlo do správy obce. ta se v 80-tých letech zasadila o konzervaci stožáru, větrné turbíny a kormidla.
V dubnu roku 2008 silná vichřice Emma poškodila větrnou turbínu natolik, že musela být jeřábem snesena a opravena.
Jako technická památka je zachováno v kompletním stavu a bylo zapsáno do seznamu kulturních nemovitých památek ČR v roce 1985. Původní větrná turbnína je uložena na dvoře muzea. Na stožáru je umístná odlehčená, ale plně funkční replika z roku 2012.
Větrná turbína je typu "Eclipse" s oběžným kolem o průměru 4 metry a 32 plechovými lopatkami po obvodu. Větrná turbína je spojena kloubem se směrovým kormidlem, které udržuje optimální nastavení turbíny proti směru větru. Věž příhradové konstrukce je vysoká 20,5 metru.


Historie obecně

Text návrhu na zařazení větrného čerpadla ve Vedrovicích mezi kulturní nemovité památky ČR:

Větrné kolo
Větrné kolo prožilo údobí, kdy bylo nepostradatelné, ale i nepotřebné, a proto odstranitelné. Tyto snahy byly naštěstí zastaveny v roce 1982, kdy TECHNICKÉ MUZEUM v Brně nabídlo metodickou pomoc při navrhování způsobu konzervace a přípravných oprav větrného kola, ovšem za předpokladu zajištění těchto prací ze strany tehdejšího MNV.
Větrné kolo jako jediný kompletní objekt tohoto druhu na jižní Moravě v dané době navrhuje a doporučuje se, aby Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně zapsalo tento objekt do SEZNAMU KULTURNÍCH PAMÁTEK.
Údaje u větrném kole - rok 1983
Místní národní výbor zasílá údaje o větrném kole v naší obci
1. Číslo popisné: Větrné kolo nemá vlastní číslo. Nachází se mezi domem čp. 28 a čp. 29
2. Osada, čtvrť: Bývalé Zábrdovice, nyní Vedrovice
3. Ulice, místní trať: Nad koupalištěm
4. Číslo parcely: Dle katastrální mapy č. 4 na pozemku MNV p. č. 52/1 KÚ 2 Zábrdovice
5. Plný název dřívějšího uživatele: Vodovodní družstvo, založené v roce 1912 z řad občanů - v počtu 25
6. Dnešní uživatel: Po roce 1945 bylo větrné kolo převedeno do správy MNV
7. Dřívější způsob využití: Větrné kolo bylo určeno k čerpání vody do vodojemu a místního vodovodu pro část obce bývalých Zábrdovic a nynější náměstí obce Vedrovice
8. Stav a zachování: Je zachováno v kompletním stavu s čerpadlem - od roku 1950 byla voda již čerpána elektrickým čerpadlem
9. Odhad fin. hodnoty: Na starou pořizovací cenu nejsou pamětníci ano záznamy. V roce 1930 kolo spadlo a oprava stála tehdy cca 38 000 Kčs. Tato částka byla uhrazena částečně sbírkou od členů družstva a zbytek samotným tehdejším vodovodním družstvem
10. Návrh na ochranu, provoz, či kulturní využití: Vzhledem k nutné opravě se v současné době nepočítá s jakýmkoliv využitím. Poněvadž v současné době není možno finančně přispět na opravu ze strany MNV, je v jednání žádost o finanční pomoc z odboru kultury ONV. Stejně tak nemá MNV možnost zajistit dodavatele k provedení renovace.
V Brně dne 14. srpna 1984
Bohužel žádná dokumentace - výkresy, statické nebo jiné výpočty, plány, účtovací doklady se nezachovaly.
Bylo nutné provést detailní zaměření nosné kostry jednotlivých článků a zjistit účinek koroze na stabilitu s ohledem na trván památky do budoucna.
Větrné kolo, výrobek firmy KUNZ Hranice, postavené v letech 1912- 1914 sloužilo pro čerpání vody a toho času je zablokováno, jak vlastní kolo tak i kormidlo.
Nachází se na vyvýšeném místě a sestává z věže, příhradové konstrukce ve tvaru jehlanu, jehož spodní základna má rozměry 4650x4650 mm a je osazena litinových patek elipsovitého tvaru o šířce 230 mm při vzdálenosti kotevních šroubů 700 mm o profilu M 24. Patky jsou zakotveny v betonovém základu.
Nosné úhelníky v rozích o rozměru 65x65x12 mm jsou po celé výšce vyztuženy dvanácti zavětrovacími vodorovnými rámy zajišťující vybočení od vzpěrné pružnosti. Tyto úhelníky mají rozměr 35x35x8 mm ve všech patrech.
Na kótě 17123 mm nachází se obslužná plošina a na kótě 18173 mm kontrolní police pro obsluhu na celém obvodu. Osa kola se nachází na kótě 20543 mm. Poloměr kola vnější - 2153 mm, poloměr vnitřní - 1055 mm. Křídla mají rozměr 154 mm k ose kola a na obvodě 315 mm. Délka každého 1100 mm. Křídel je třicet kusů. Celková výška nad terénem je 20543 mm + poloměr kola 2155 mm, takže výška nad terénem je 22698 mm.
Rozměry věže v základní rovině terénu, kde se nachází výstužný vodorovný rám je 4650 mm do čtverce. Ve výšce 2 m je další rám o rozměrech 4100 mm, ve výšce 4200 mm má rám rozměr 3600 mm. Ve výšce 14250 mm je rám 1440 mm, ve výšce 17125 mm je plošina o rozměrech 2440 mm x 2440 mm, ve výšce 18173 mm obslužná lávka a ve výšce 20543 mm je osa kola.
Konstrukce je dimenzována s velkou bezpečností, což vede k domněnce, že návrh nosných rohových úhelníků i ostatních detailů byl proveden bez statického výpočtu jen na základě pracovníků provádějícího podniku.
Korozivní účinky
Těsně vedle věže je umístěna slepičárna, což má za následek, že za deště hnůj a močůvka byly splavovány na betonový základ, takže kotevní šrouby, kotvící úhelníky byly delší dobu pokryty hnojem. Účinek tohoto agresivního prostředí projevil se tím, že úhelníky 65x65x12 mm na straně k slepičárně jsou korodovány a dnes mají rozměr 60x60x4,8-5 mm.
Účinek koroze projevil se čtyřiceti procentním snížením nosnosti v kotvení. Toto zmenšení nosnosti v kotvení neohrožuje konstrukci tou mírou, aby vznikl havarijní stav, v důsledku celkového předimenzování.
Při tom však účinek koroze nosných konstrukcí, hlavně rohových úhelníků je nepatrný. Je to v důsledku pryskyřičného nánosu pylu na ocelové plochy jak úhelníku, pásu i kruhové oceli. Tento pryskyřicový povlak v přízemí má tloušťku 0,3 mm a ve vrcholu 5 mm. Po odškrábání nebyla zjištěna skoro žádná koroze, jen stopy. Věž je obklopena lesy a pyl ze stromů v průběhu květeny je navát a usazuje se na povrchu konstrukcí.
Závěr
Na základě statického výpočtu namáhání oceli dosahuje pouze 242 kg/cm2, což je podstatně méně než 1000 kg/cm2 dle původních norem, takže bezpečnost konstrukce je zaručena.
Kotvení nosných úhelníků v betonové patce na stranu k slepičárně je nutno zesílit přivařením úhelníků takových rozměrů, aby celková plocha měla původní hodnotu, a tyto úhelníky obetonovat síťobetonem, opatřit povrh vyhlazenou cementovou omítkou a jako pojistku povrchovým nátěrem.
Pryskyřičný pylový povlak dostatečně lpí na oceli, chrání ocel před korozí, avšak účelné pro další zabezpečení před případnou korozí by bylo opatřit povrch vhodným nátěrem.
S ohledem na stálou deficitnost všech druhů energie a nedostatek energie i v budoucnu, bylo by účelné opět větrné kolo oživit, a tak by poskytlo užitek nejen obci, a přitom by byla záruka stálé údržby v dalších desetiletí.
Mimo využití energie větru, v přímořských státech - v Holandsku, Dánsku „větrné mlýny“ slouží nejenom k získání energie, i jako vzácný turistický exponát.

 

Dochován bez nežádoucích přestaveb
Větrné čerpadlo
Kovová
Exteriér
  • Natáčení (mlýna, střechy, turbíny)
  • Větrné kolo, výrobek firmy KUNZ Hranice, postavené v letech 1912- 1914 sloužilo pro čerpání vody a toho času je zablokováno, jak vlastní kolo tak i kormidlo.
    Nachází se na vyvýšeném místě a sestává z věže, příhradové konstrukce ve tvaru jehlanu, jehož spodní základna má rozměry 4650x4650 mm a je osazena litinových patek elipsovitého tvaru o šířce 230 mm při vzdálenosti kotevních šroubů 700 mm o profilu M 24. Patky jsou zakotveny v betonovém základu.
    Nosné úhelníky v rozích o rozměru 65x65x12 mm jsou po celé výšce vyztuženy dvanácti zavětrovacími vodorovnými rámy zajišťující vybočení od vzpěrné pružnosti. Tyto úhelníky mají rozměr 35x35x8 mm ve všech patrech.
    Na kótě 17 123 mm nachází se obslužná plošina a na kótě 18 173 mm kontrolní police pro obsluhu na celém obvodu. Osa kola se nachází na kótě 20543 mm. Poloměr kola vnější - 2 153 mm, poloměr vnitřní - 1055 mm. Křídla mají rozměr 154 mm k ose kola a na obvodě 315 mm. Délka každého 1100 mm. Křídel je třicet kusů. Celková výška nad terénem je 20 543 mm + poloměr kola 2 155 mm, takže výška nad terénem je 22 698 mm.
    Rozměry věže v základní rovině terénu, kde se nachází výstužný vodorovný rám je 4 650 mm do čtverce. Ve výšce 2 m je další rám o rozměrech 4 100 mm, ve výšce 4200 mm má rám rozměr 3 600 mm. Ve výšce 14 250 mm je rám 1 440 mm, ve výšce 17 125 mm je plošina o rozměrech 2 440 mm x 2 440 mm, ve výšce 18 173 mm obslužná lávka a ve výšce 20543 mm je osa kola.
    Technologické vybavení
  • natáčení perutí (Jak se natáčí: )
  • pístové čerpadlo
  • příhradový stožár
  • svislá hřídel (Kovová)
  • větrná turbína (turbína typ Eclipse – Kunz)
  •   

    Informace zpracované a platné k 13.02.2017.

    Základní obrázky

    Současné fotografie - technologické vybavení

    Ostatní

    Současné fotografie - objekt v krajině