Jak jest zařízen dobrý špičák?
Zobrazit odpověď
Hrubší pískovcové kameny mají obrácenou ostrost křesu, která těžce propouští obilí a ošpicuje je.
Kolik obrátek má šrotový kámen při průměru 95 cm?
Zobrazit odpověď
270 - 95 = 175 obrátek v min.
Kdy začně být učňovská smlouva závazná?
Zobrazit odpověď
Po uplynutí zkušební doby.
Co se stává, když se mele za horka?
Zobrazit odpověď
Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Kolik obrátek udělá špičák o průměru 85 cm?
Zobrazit odpověď
290 - 80 = 205 obrátek v min.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Metodika základní dokumentace mlýnů


Chceme-li se zabývat mlýny tak, aby výsledek našeho bádání o nich sděloval něco podstatného, je třeba se soustředit na podstatná fakta. Těmi nejsou často a zpravidla velmi pracně shromažďované údaje o vlastnících, ale skutečnosti na jakém zařízení a jakým způsobem mleli, jaké doplňkové výroby prováděli, čím zmíněná zařízení poháněli, jaké prostorové uspořádání a kolik podlaží mlýnice skutečně měla, jaký stavební a technologický vývojem prodělala.
Pokud si budeme všímat výše uvedených skutečností, neunikne, mám ani to, že technologické vybavení mlýna zásadním způsobem ovlivňuje jeho stavební podobu. To platí nejen pro mlýny vodní, ale i pro mlýny větrné. Zmíněné skutečnosti se pokoušíme zachytit při provádění dokumentace mlýna.

Metodika základní dokumentace mlýnů
1) Územní dokumentace mlýna
Chceme-li sledovat mlýny na určitém, byť i poměrně malém území, musíme začít nejprve územní dokumentací mlýnů. Tomuto výzkumu předchází příprava spočívající v sestavení výčtu mlýnů na základě historických topografických a statistických prací, soupisů mlýnů nebo jiných úředních materiálů:
práce autorů J. Schallera a J. G. Sommera, popř. i G. N. Schnabela – k dispozici např. v knihovnách muzeí a vědeckých knihovnách,   Filipův soupis mlýnů – v Národním zemědělském muzeu v Praze

Územní dokumentací mlýnů provádíme jako základní zjištění. Tedy v podobě pouhého zaznamenání existence mlýna s provedením jednoduché fotografické dokumentace, a je-li to možné, i se zaznamenáním, zda se v objektu dochovalo technologické vybavení a v jakém rozsahu. Získáme tím nejen přehled o časové náročnosti průzkumu všech mlýnů na sledovaném území, ale může použít i metodu tzv. etnokartografického průzkumu, kdy do mapy zaznamenáme zjištěná data. Např. všechny zjištěné mlýny a dochované mlýny, nebo mlýny s rozlišením druhu pohonu. Množství a podrobnost fotodokumentace je na zpracovateli. V nynější době jej samozřejmě ovlivňuje pouze náročnost časová, ale – díky digitální technice – nikoliv finanční.

2) Způsoby dokumentace jednotlivého mlýna
Následující řádky se zabývají způsoby dokumentace mlýnů, které může provést ve srovnatelné podobě odborník i laik. Dokonce není ani nezbytně nutné, aby znal podrobně mlecí technologie a podobu a funkci jednotlivých strojů užívaných ve mlýnech.
U složitějších složení má smysl nejprve projít celou mlýnici a seznámit se s technologickým vybavením „na nečisto“.

A/ fotografická
Dokumentace fotografická se zabývá jak exteriérem, tak interiérem. V obou případech je nutné pozorně sledovat následující.

A.1. exteriér
Při dokumentaci postupujeme na principu od pohledu nejširšího (celek) přes užší (polocelek) až k detailu, tj. od posazení stavby v terénu přes její prostorové uspořádání a vnější popis až po jednotlivé prvky a jejich části.
Při dokumentaci mlýnů jsou klíčové:
- přístupové komunikace včetně nepoužívaných, ale v terénu stále rozeznatelných
- další terénní úpravy a doplňující objekty (pomocné pohony, připojené doplňkové výroby)

A.2. interiér
Praktické se ukázalo začít dokumentaci od podstřeší (zde se téměř vždy nachází čisticí – tedy první – část mlecího složení, anebo u obyčejného složení horní mlecí část), takže postupujeme přibližně tak, jak docházelo k procesu zpracování zrna.
- vždy se dodržuje postup od širšího měřítka k detailu, přičemž snímky na sebe musí alespoň zlomkem obrazu navazovat
- s tímto postupem souvisí princip posloupnosti – fotografuji-li stroj, na kterém musím zachytit podrobnosti (nápis, technické řešení prvků, druhotné úpravy), učiním tak hned a dalším strojem pokračuji zase ve větším měřítku (celek, polocelek, polodetail, detail)
- nesmíme zapomínat na konstrukce svislé (zachytíme tak např. průchody hřídelí, niky pro řemenice) a vodorovné (stopy včetně otvorů v podlaze po odstraněných strojích a pomocných zařízeních)

B/ Popisná
K provedení popisné dokumentace se osvědčili vzory „nálezových listů“. Oproti volnému tvoření popisu bez předem stanovené standardní osnovy se zmenší možnost opomenutí důležitých věcí a zároveň je tedy jasné, že autor nezapomněl, ale ona část technologického vybavení není ve mlýně zjištěna.
Zároveň je podstatné, aby prováděná dokumentace měla terminologickou jednotnost (nelze jednou psát o hranolovém vysévači a podruhé o cylindru) a při volbě vhodného termínu preferujeme spisovná slova (správné je samozřejmě použití termínu dvoupárová stolice, nežli duplovka).

C/ Grafická
Jednoduchá grafická dokumentace mlýna má dvě základní podoby. První zachycuje stavební podobu a provádí se jako skica půdorysu jednotlivých podlaží. Druhá dokumentuje dochované technologické vybavení mlýna jejich přenesením do podoby mlynářského diagramu pomocí i v minulosti užívaných značek pro stroje a doplňková zařízení. Tento diagram vzdáleně připomíná elektrotechnické schéma.

3) Způsob provedení podrobné dokumentace mlýna
K dokumentaci mlýnů přistupujeme se základní znalostí tří vývojových typů složení. Detaily jejich specifik je sice dobré znát, ale není to nezbytné.

Hledáme a dokumentujeme u složení:


A) obyčejného a polouměleckého
- pozůstatky složení, ale i pouhé stopy po nich
- doplňková výrobní zařízení (krupníky vč. stoupových, jahelky)
- převody vč. druhu výstroje
- dochované stroje poloumělecké složení, ale i stopy po úpravách na něj (např. otvory po kapsovém výtahu)

B) uměleckého
- podle podlaží dokumentujeme jednotlivé stroje, ale i jejich vzájemné provázání (např. odlučovací zařízení umístěná horizontálně nebo vertikálně v jiných prostorách, než stroj, k němuž patří)

C) předměty nespojené pevně se stavbou
Ve mlýnech dodnes najdeme řadu věcí, nezbytných k provozu mlýna, avšak ve mlýnici nejsou pevně zabudované (např. odložené /vysloužilé/ mlecí kameny, odložené /nepoužívané nebo již vysloužilé/ čepy hřídelí, násypky, nářadí k obracení a křesání kamenů a další)

D) další předměty souvisící s mlýnem
Všímáme si a pořizujeme snímky písemností, mapové a plánové dokumentace ve vztahu k mlýnu. Platí princip, že k mlýnu, pokud se dochovaly, je nejvíc těchto materiálů u potomků mlynáře. V archivech se totiž většinou nenachází korespondence mlynáře, nabídky firem, poznámky ke způsobu mletí, záznamy o mletí a mlečích a mnoho dalších materiálů.

E) výpovědi pamětníků
Při provádění dokumentace se snažíme získat také výpovědi pamětníků a dalších osob. Užitečné je využití metody tzv. polostandardizovaného rozhovoru, kdy postupujeme podle předem připravené struktury s určitými okruhy otázek a podle momentální situace je měníme (např. při rozhovoru zjistíme, že respondent si pamatuje jednu část provozu mlýna, ale jiná je mu cizí, protože ve mlýně pouze pomáhal a prováděl jen určitou část prací, pak rozšíříme otázky jednoho okruhu a naopak jiného zúžíme nebo zcela vynecháme).

4) namísto závěru
Na základě kvalitně provedené dokumentace, kterou musí tvořit alespoň dokumentace fotografická s jednoduchou dokumentací popisnou, dokáže mlýnolog zjistit a popsat velké množství skutečností i po zániku mlýna nebo jeho technologického vybavení. Význam má tedy jakákoliv dokumentace provedená alespoň s dodržením části zde uvedených zásad.

PhDr. Radim Urbánek,  etnolog Regionálního Muzea Vysoké Mýto

1. Tento článek je psán obecně ve vztahu k mlýnům vodním a větrným, tak i s jinými typy pohonů (parním strojem, elektrickým nebo spalovacím motorem).

2. U větrných mlýnů prozrazuje vývoj nad úroveň složení obyčejného použití alternativního motoru, tj. motoru spalovacího, umístěného v přístavbě strojovny (lze studovat z historických fotografií, např. mlýny ve Chvalkovicích – VY nebo Světlík v Horním Podluží – DC).

3. Existuje velké množství archivních materiálů. Zde jsou však záměrně uvedeny pouze snadno dostupné materiály, které lze studovat bez paleografických a dalších znalostí nezbytných pro archivní bádání.

4. Z mladších místopisných prací můžeme příkladem uvést:
Orth, J. – Sládek, F.: Topograficko-statistický slovník Čech, Praha 1870.
Kotyška, V.: Úplný místopisný slovník království Českého, Praha 1895.
Chytilův místopis Československé republiky, Praha 1922 a 1930.

5. Diagramové značky naleznou zájemci v Hasačertu č.4, 2008

6. Všechny tři druhy složení – obyčejné, umělecké a poloumělecké – najdeme popsané v několika pracích. Příkladem uveďme alespoň následující literaturu, která se touto tématikou zabývá přehledně a zároveň dostatečně podrobně:
Štěpán, L. – Křivanová, M.: Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách, Praha 2000.
Štěpán, L. – Urbánek, R. – Klimešová, H. a kolektiv: Dílo mlynářů a sekerníků v Čechách II, Praha 2008.


Příloha 1.
Pasport k mlýnům v okrese ………:
Sídlo: Č. p.:
Parcelní číslo a katastrální území:
Název mlýna: Rejstříkové číslo:
Situování v sídle:
Datum průzkumu:
Jednoduchý popis mlýna (celková situace, patrovost, půdorysná skladba, použité stavební materiály, spojitost s dalšími objekty):
Časové zařazení:
Dům (nebo obytná část mlýna) …
Mlýnice …
Stav:
stavební část – …
technologické vybavení – …
Technologické vybavení mlýna:
Suterén:
Mlecí podlaha:
Manipulační podlaha:
Nejvyšší podlaží s podstřeším:
Odstraněny byly:
Pohon:
Archivní prameny:
Literatura:
Fotodokumentace (nynější fotodokumentace – počet snímků, obsah, existence a uložení staré fotodokumentace):
Poznámky:

 

Urbánek Radim