Vychovávati učně v řádného a schopného tovaryše. Vésti jej k pořádku, píli, dobrým mravům a čestnosti.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Běží oba válce šrotovky a žitné stejně rychle?
Zobrazit odpověď
Ne. Jeden válec běží rychle, přdstihuje válec druhý. Předstih šrotovky jest 1:2 - 1:2,5, u žitné 1:3.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
V historických materiálech města Znojma je možno najít informaci, že mohutnější dělová bašta na náměstí Svobody (dříve Divišově) sloužila počátkem 19. století jako větrný mlýn zvaný Čechův. Dne 15. 3. 1894 jej koupilo město za 15 000 zlatých s úmyslem po přestavbě na obytný ho dále prodat. Více informací o větrném mlýně zatím nemáme.
Dnes je bývalá hradební bašta pěkně opravena, jsou k ní přistavěny dvě obytné budovy a střecha je upravena na vyhlídkovou terasu z které musí být nádherný výhled na okolí.
