Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Kde musí mlynář svého učně přihlásit?
Zobrazit odpověď
U mlynářského společenstva, u obce, u nemocenské a úrazové pojišťovny a v pokračovací škole.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
asi 650 m S od středu obce, v poli pouze stará studna
Zaniklý
asi 1938
2011
Železný příhradový stožár byl stál do r. v poli na pravém břehu řeky Hvozdnice v katastru obce Uhlířov. Zřejmě v letech 1938-39 vyrobil uhlířovský kovář (pan Vavrečka starší) nové lopatkové kolo o průměru přibližně 4,2m.
Podle konstrukce stožáru pravděpodobně výrobce F. Kunz
-----
Dodnes je na místě v polích při Hvozdnici viditelná kamenná studna, ve které podle pamětníků bývala voda i v dobách, kdy mělké studny v Uhlířově nestačily obec vodou zásobovat. Ke studni jezdili sedláci pro vodu v obdobích sucha. Pro ulehčení dodávek vody na velkostatek bylo počátkem 20. století zkonstruováno pístové čerpadlo, které bylo poháněno silou větru. Ze studny při Hvozdnici byla voda tlačena dřevěným potrubím do rezervoáru nad Uhlířovem a z něj pak potrubím rozvedena na velkostatek pro napájení koní, krav, ovcí a prasat. Stožár byl mnoho let v havarijním stavu, byl podtržen těžkou zemědělskou technikou a na zbylých třech vzpěrách se nebezpečně nakláněl. Proto byl v roce 2011 demontován.
Zdroj: www.technicke-pamatky.cz, foto Petr Chroust
