Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Co děláme po každém sejití zásypu při vysokém neb polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Mouku odstavujeme jako hotový produkt, ostatní odstavujeme v pytlích k dalšímu semílání.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice: Pšenice váží 76 - 82 kg hekr., žito váží 65 - 72 kg hekt.
K čemu slouží teoretická učňovská zkouška?
Zobrazit odpověď
K tomu, aby učeň prokázal, jsou-li vědomosti, které v učení nabyl, dostatečné.
Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Plzeň | Detail mlýna

zpět | tisk | pdf
AdresaPlzeň
Nad ZOO 888/31
306 32
OkresPlzeň-město
Plzeň
GPS49° 45' 29.3''
13° 21' 0.3''
Mapová značkaVětrné čerpadlo / Zaniklý objekt, památník
2,4 km SZ od centra města, 25 m od SZ cípu oplocení ZOO, asi 20 m jižně od vily Tereza
Zaniklý
po 1900
Větrný mlýn Plzeň

Větrné čerpadlo s rotorem typu Eclipse na příhradovém stožáru, pravděpodobně výrobek firmy KUNZ Hranice. Zjištěno na dobové čb pohlednici/kresbě. Identifikace lokality Západočeské muzeum v Plzni, Vlastivědný ústav, redakce časopisu NaCestu.
Nepřístupné, na soukromém pozemku u vily, původně letohrádku Tereza, projekt z r. 1899. Instalace čerpadla mohla být pravděpodobně iniciována větrným čerpadlem vystaveným v Plzni na Výstavě umění kuchařského a hostinství v červenci 1904.


Neexistuje
Větrné čerpadlo
Kovová
Technologické vybavení

Historické fotografie a pohlednice

Ostatní