Jak má vypadati dobré obilí?
Zobrazit odpověď
Musí být zdravé, suché, čisté, plnozrnné a nesmí být zatuchlé.
Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Kolik HP spotřebuje kámen?
Zobrazit odpověď
3,5 až 6 HP podle velikosti průměru.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Jaké hlavní způsoby mletí v mlynářství známe?
Zobrazit odpověď
Vysoké, polovysoké a ploché mletí.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Stará Paka | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaStará Paka
Brdo
509 01
OkresJičín
P 46
Brdo
GPS50° 29' 57.1''
15° 29' 8.4''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
na katastu obce
Zaniklý
1860
(přivezen z: Levínské Olešnice)
1864
(odvezen do: Podhradí u Veliše)
Větrný mlýn Stará Paka

Pokorný:
V Brdu stál dřevěný mlýn v letech 1860 – 1864. Byl převezen z Levínské Olešnice, kde jej koupil rolník Josef Künich. Mlýn postavil na svém poli nedaleko Příčnice. V nájmu tu mlel bývalý mlynář ze Studénky Josef Lukeš, pak Josef Künich sám. Roku 1864 prodal mlýn Lukešovým do Podhradí u Veliše.(693) V poloze na Příčnici dosahují výšky 430 – 440m, odtud na západ až 500m. (694)
(693)Novopacko, 689 násl;GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ZLA v Jičíně z 11.12. 1953. Poněkud
nezřetelné údaje, týkající se stěhování uvedeného větrného mlýna, bude třeba ještě ověřit. Ve sbírkách školy v Brdě je na vyobrazení větrného mlýna záznam, pořízený Františkem Lukešem, sedlářem a čalouníkem v Rovensku pod Troskami, podle něhož stál větrný mlýn v Brdu„na pozemku č.7 p. Kosiny, roku 1864 byl převezen na Podhradí u Jičína“(GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení F. Vobořila, ředitele školy v Brdu, z 20.2. 1956). – Podle stabilního katastru náležela roku 1842 stavební parcela č. 6 Františku Kosinovi, Brdo čp.8. stavební parcela č.7 Josefu Kynychovi, Brdo čp.7 (SÚA, SK, Bydžovsko 46, Brdo). – O větrných mlýnech ve Studence, v Brdě a v Podhradí píše se v rodinné kronice Lukešově, část otištěná anonymně v obrázkové publikaci Sklářská výstava v Železném Brodě 29. VI. – 10. VIII, 1941, 28. – Za upozornění děkujeme Městskému archivu v Liberci. (GÚ – ČSAV, VM – Č, čj. 775/56 MNV v Liberci, odbor pro vnitřní věci rady MNV, archiv, zn. vnitř. 451/56 ze 17.8. 1956).
(694) Srov. Státní mapu 1:5000 – odvozenou, list 4 –3, 1954.


Příjmení mlynářů působících na mlýně
  • Lukeš Josef
Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení