Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru, automatické váhy, magnetu, koukolníku, loupačky (špičáku), někdy i mačkací stolice a klíčového cylindru.
Kolik obrátek dělá mačkací stolice o průměru 30 cm?
Zobrazit odpověď
265 - 30 =235 obrátek v min.
Jak dopravujeme obilí z dolejší části do části hořejší?
Zobrazit odpověď
Výtahem.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Které přísady v obilí jsou pro mlynáře škodlivé?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky poškozují mlynáře na váze, vikev a koukol barví mouku do šeda, česnek zamazává válce a kámen.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Libčeves | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaLibčeves
Jablonec
439 26
OkresLouny
P 100
Jablonec u Libčevsi
GPS50° 27' 19.3''
13° 48' 14.9''
Mapová značkaHolandský / Zaniklý objekt, památník
400 m SSZ od obce Jablonec
Zaniklý
před 1847
asi 1890 - rozebrán
Větrný mlýn Libčeves

Pokorný:
Druhý větrný mlýn je pozdějšího založení; je vyznačen na mapě z roku 1847 až 1860 (546), avšak teprve z pozdější podrobné katastrální mapy z roku 1894 (547) srovnáním můžeme zjistit, že stál nedaleko prve zmíněné lokality23.
Jednalo se o okrouhlý zděný větrný mlýn, který stál na pozemkové parcele, označené roku 1843 č. 81. Parcela patřila obci Jablonec (548), avšak činila si na ni nárok i vrchnost (je zapsána jako dominikál) (549). I když větrný mlýn měl tehdy dvě mlýnská složení – pracoval tu mlynář sám – byla jeho roční výroba velmi nízká, jen 60 měřic obilí (550). Roku 1894 je pozemek označen jako obecní pastvina(551). Místo se dnes nazývá Na Větřáku (552). Mlýn byl rozbořen koncem 19. století (553) a z jeho zdiva byla postavena stodola v Hořenci u čp. 15. Po mlýně nezůstaly žádné stopy. Dnes patří uvedený pozemek JZD v Hořenci (554).
Přibližná nadmořská výška jmenovaných dvou lokalit na katastrálním území Jablonec je 430 m (555).
(546) Special-Karte des Koenigreiches Boehmen, Wien 1847-1860, list 7.
(547) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 2722, 1894, list I (Jablonec).
(548) SÚA, SK, originál Litoměřicko 158, Grund-Parzellen-Protocol, 1843.
(549) Tamtéž, Bau-Parzellen-Protocol. Sousední parcely č. 76, 77, 78, 79, 80, vesměs dominikální, jsou připsány Antonínu Hüpschovi, domkaři v Jablonci čp. 32.
(550) GÚ-ÚAGK, SK, Oceňovací operát SK, sumář Industrieller Gewerbestand, kraj Žatecký. Duplikát SK není v SÚA k dispozici.
(551) K roku 1843 je rovněž označena jako obecní pastvina, avšak s poznámkou; Stritig mit der Grund-Obrigkein (SÚA, SK, Litoměřicko 158, Jablonitz, 1843).
(552) V cit. mapě z roku 1894: Windmühle. Do jaké míry zaniklo vědomí o starším větrném mlýně, je patrno i z toho, že tento název, v mapě k roku 1843 uvedený (správně) poněkud dále směrem k severu, přenáší se později k místu novějšího větrného mlýna.
(553) Zpráva rady MNV v Hořenci uvádí rok 1892, to je však v rozporu s vyznačením ve zmíněné katastrální mapě z roku 1894 (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení z 12.2. 1956).
(554) Sdělení rady MNV v Hořenci.
(555) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Most 2-8, 1952.


Neexistuje
Holandský
Technologické vybavení

Historické mapy