Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Co děláme po každém sejití zásypu při vysokém neb polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Mouku odstavujeme jako hotový produkt, ostatní odstavujeme v pytlích k dalšímu semílání.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru, automatické váhy, magnetu, koukolníku, loupačky (špičáku), někdy i mačkací stolice a klíčového cylindru.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Burian:
Větrný mlýn holandský, u čp. 150, asi 400m sv. od obce, vpravo od silnice do Karlovic, poloha U větřáka, pč. 573. Asi před padesáti roky v něm zřízena hájenka, 1945 zanikl. Maj.: k r. 1944 Metoděj Hrabal.
Spec. mapa Ung. Hradisch u. Brod 9-XVII, 1880.- Mapy krajů 12, kraj Gottwaldovský, 1949.- KSPPOP Brno 1518/44.- Kat. mapa z r.1830.- Burian, ČE 1958, 313.- Vařeka, ČE 1962, 309.
-------------------------------
Obec měla také svého mlynáře. Na vršku trati Paseka stával mlýn Větřák. Tady působil od roku 1820 Jiří Ležák ze Zahnašovic u Holešova. Po něm se stal mlynářem František Stařický, který mlýn v roce 1864 přepustil Janu Procházkovi, který v rpce 1864 přišel z vodního mlýna z Radkovy Lhoty. Ten mlecí zařízení po šestnácti letech odvezl do Halenkovic a všechno ostatní prodal Šternberkům na hájenku, v níž jako hajní sloužili tomuto rodu hajní Podlas, Strojil a Kresta. Za druhé světové války při bojích o vesnici byla 1. května tato hájenka zasažena ruským dělostřelectvem, vyhořela a již nebyla obnovena.
Mlýn je vyobrazen na
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)