Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Kolik obrátek musí míti šrotový kámen?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm musí dáti s počtem obrátek v součtu vždy číslo 270.
Z čeho pozůstává obilní zrno?
Zobrazit odpověď
Ze slupky, jádra, klíčku a vousku.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný: Slavíkův větrník pojmenovaný po mšenském měšťanu Františku Slavíkovi, narozeném 1820, který větrný mlýn zbudoval, stál asi 950m na SV od kostela při pravé straně silnice z Mšena do Lobče a asi 30 až 40m od silnice (89). Mlýn byl vystavěn ze štuk a cihel na pozemkové parcele, která měla dříve číslo 2571 (90) v poloze U Skramouše (91). Byl to obilní mlýn. Slavík opatřil mlýn stroji, přivezenými z Německa; v roku 1912 až 1913 byl mlýn přestavován a opatřen Dieselovým motorem o 16 HP.
Mlýn vyhořel roku 1913 (91). Jeho zbytky jsou zastavěny v části domu čp. 225 (stavební parcela č. 386/1 a 386/2, pozemková parcela č. 2571/3) (92). Říká se zde Na Větráku nebo U Větrníku (93). Pozemek v 50. letech náležel J. a Š. Jukličkovi (94).
Mlýn je vyobrazen na
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)