Jak jsou větrníky dělány?
Zobrazit odpověď
Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Kolik obrátek dělá rychloběžný válec při plochém mletí?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí dát v součtu vždy číslo 290.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jak se nazývá střed mlýnského kamene kolem středu otáčení?
Zobrazit odpověď
Srdce nebo prsa.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Březno | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaBřezno
Dolánky
29406
OkresMladá Boleslav
P 56
Dolánky
GPS50° 23' 14.0''
15° 0' 11.9''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
800m JJZ od obce
Zaniklý
1872
(přivezen z: ze Studánky u Nové Paky)
1952 - rozebrán
Větrný mlýn Březno

Dřevěný větrný mlýn koupil v roce 1872 březenský obchodník Petr Stehlík ve Studence u Nové Paky. Na 17 fůrách ho převezl do Dolánek a postavil na Chlumu nad Dolánkami kde od obce zakoupil za 77 zlatých pozemek o výměře 400 čtverečních stop. Nově vzniklou mlynářskou usedlost s č. p. 20 prodal Janu Stehlíkovi. Mlynářem se stal Josef Černý, syn mlynáře z Podkováně.
V roce 1883 Jan Stehlík zemřel a v dražbě mlýn koupil za 766 zl. Josef Šimon z čp. 6 a pronajal ho mlynáři Františkovi Stuchlíkovi, který pocházel z rodu mlynářů z Borovnice. Ten jej pak v roce 1885 od J. Šimona za 1200 zl. koupil.
Mlynář Stuchlík bydlel původně ve světničce ve mlýně, v roce 1891 si postavil vedle mlýna domek čp. 22 s pekárnou na chleba. Pekárně se asi moc nedařilo, neboť v roce 1893 byl poslán do exekuce. Majitelem se stal tesařský mistr Karel Líman z Dobrovice. V roce 1903 jej koupil Antonín Černý, syn prvního mlynáře na tomto větřáku. Ten mlel na větřáku do roku 1905 kdy onemocněl a byl tak posledním mlynářem. Později mlýn koupil jeho bratr František, ale mlýn už nemlel.
Ve třicátých létech chátral. V padesátých letech sliboval památkový ústav jeho opravu, mlýn se však bez opravy rozpadl.
(lit. Šolc V.: Mlýny na Klentnici a v okolí)


Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení

Historické fotografie a pohlednice