Jaké výhody má koukolník s frézovanými důlky?
Zobrazit odpověď
Jelikož na 1 čtvereční metr má více důlků, vybírá více a lépe kulovatinu.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Které listiny se přikládají k žádosti o tovaryšskou zkoušku?
Zobrazit odpověď
Učební smlouva, potvrzení mlynáře (mistra) o učení, školní vysvědčení a vysvědčení z pokračovací školy.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek, při průměru 65 cm dělá 450 obrátek při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu. Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Arnoltice | Detail mlýnu

zpět | tisk | pdf
AdresaArnoltice
č. ev. 5
407 14
OkresDěčín
P 185
Arnoltice
GPS50° 50' 22.5''
14° 15' 41.8''
Mapová značkaHolandský / Objekt bez technologie
300 m S od centra obce
27774/5-3564 z r. 1966
otevřít list NPÚ
Nepřístupný
1830
Větrný mlýn Arnoltice

Bývalý větrný mlýn pochází z roku 1830 a byl postaven z precizně opracovaných pískovcových kvádrů. Ve stabilním katastru je uváděn mlýn o jednom mlýnském složení a s jedním pracovníkem. Pracoval necelých 50 let. V pozemkové mapě z roku 1843 že majitelem pozemku je Franz Hohe, sedlák z Arnoltic., kdežto majitelem obytného a hospodářského stavení je Josef Kristen, též sedlák z Arnoltic.
V roce 1877 byl mlýn zrušen, dostal novou plechovou střechu a byl přestavěn na obytné stavení. Od poválečného odsunu Němců, kteří byli jeho obyvateli, začal mlýn pustnout. V roce 1960, když mlýn koupil dnešní majitel za 800,- Kčs, byla to jen ruina bez střechy. Pro rekreační využití musel celou stavbu opravit a dostavět.
Původní poslání objektu připomíná pouze kruhová, lehce konická třípodlažní stavba o průměru osm metrů a výšce asi devět metrů. Stěny mají tloušťku dole jeden metr, nahoře o čtyřicet centimetrů méně. Střecha je nepůvodní a k mlýnu je přistavěna další, tři metry vysoká budova.
Pokorný:
V materiálu stabilního katastru uvádí se větrný mlýn v Arnolticích s jedním složením a jedním pracovníkem. (363) S použitím pozemkové mapy zjistíme přesnou polohu zděného větrného mlýna roku 1843 (364) v místě na ssz. od kostela v Arnolticích, při rozcestí, na pozemkové parcele č. 54; vedle je obytné stavení parcela č. 23. (365) Tehdy se uvádí jako majitel pozemkové parcely č. 54 Franz Höhne, sedlák v Arnolticích čp. 16, (366) kdežto majitelem obytného a hospodářského stavení (stavební parcely 23) byl Josef Kristen, sedlák v Arnolticích čp. 12. (367)
Když zděný větrný mlýn přestal sloužit původnímu účelu, byl – patrně již před několika desítkami let – upraven k obývání.(368) Později však byl vnitřek značně zdemolován. Střecha byla kryta plechem. (369) Lokalita je položena ve výši kolem 330m n. m. (370)
Dnes je zachováno základní zdivo. Objekt byl odprodán k rekreačním účelům J. Sutnarovi z Ústí nad Labem a po restaurování je dobře zachován. (371)
(363) SÚA, SK, duplikát, 114,1, Arnsdorf, Catastral – Schätzungs – Elaborat.
(364) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 25, 1946 (stav roku 1843), list III
(Arnoltice).
(365) Na větrný mlýn upozornil Zemědělsko – lesnický archiv v Českém Krumlově dopisem z 21. 1. 1954, čj. 37/1 a podrobnější údaje sdělil Josef Rambousek z Růžové čp. 138 v dopise z 11.5. 1957 i s náčrtkem polohy větrných mlýnů v Arnolticích, Růžové a Janově (GÚ – ČSAV, VM – Č, čj. 230/1957 z 20.5. 1957).
(366) SÚA, SK, duplikát, 114,1, Arnsdorf, Grudparzellen – Protocol.
(367) Tamtéž, Bau – Parzellen – Protocol.
(368) Patrně již po přestavbě je větrný mlýn zobrazen v katastrální mapě z roku 1897 značkou, rozdílnou od stavu v roku 1843. GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 25, 1897 (stav roku 1897), list 3 (Arnoltice).
(369) Podle sdělení J. Rambouska patřila parcela rodině Myslivcově; pozdější dopis OÚGK v Liberci – OMS Děčín z 3.7. 1957 ad čj. 494 – 13 – 57 uvádí, že pozemek je ve správě MNV v Arnolticích ( GÚ – ČSAV, VM – Č, čj. 316/57 ze 4. 7. 1957) a připojil i snímek současného stavu katastrální mapy 1 : 2880.
(370) Státní mapa 1 : 5000 – odvozená, list Šluknov 7 – 9, 1953.
(371) Odprodej se stal za podmínky, že základní zdivo bude z památkových důvodů zachováno (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV Arnolticích z 18.8. 1970, čj. 611/70).


Zcela přestavěn – bez historické hodnoty
Holandský
Zděná - kamenná
Technologické vybavení

Základní obrázky

Současné fotografie - exteriér