Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Roku 1885 zakoupil rolník Josef Skákal z Černilova čp. 90 dřevěný větrný mlýn od Václava Fouska z Výravy. V Černilově byl postaven na poli, táhnoucím se dlouhým pruhem na SV za čp. 90. Tento pozemek má č. pozemkové parcely 745. Mlýn sloužil jako obilní, mlelo se žito, ječmen, dělaly se tu kroupy a šrotovalo se obilí (620). Roku 1917 byl ještě mlýn zachovalý (621). Byl vyřazen zejména tím, že do obce byla zavedena elektřina. Poslední majitelé, Václav a Rudolf Hojný, již o mlýn nepečovali. Roku 1921 byl mlýn zrušen (622) a roku 1923 zbořen. Po větrném mlýně nezůstaly na místě žádné pozůstatky. Nadmořská výška lokality je cca 260 m (623). Pozemek dnes obhospodařuje JZD Černilov (624).
(620) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Černilově z 25.2. 1956.
(621) Fotografie viz B. Vavroušek, Větrně mlýny, Zlatá Praha, ročník 34/1916-17, 322.
(622) V. Deyl, Větrné mlýny, Královéhradecko, vlastivědný sborník, ročník 16/1838-1839, 6.
(623) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jaroměř 3-8, 1952.
(624) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Černilově z 11.8. 1970, čj. 1116/1970 připomíná stručné dějiny větrného mlýna.
Mlýn je vyobrazen na
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)