K čemu slouží teoretická učňovská zkouška?
Zobrazit odpověď
K tomu, aby učeň prokázal, jsou-li vědomosti, které v učení nabyl, dostatečné.
Jaké hlavní způsoby mletí v mlynářství známe?
Zobrazit odpověď
Vysoké, polovysoké a ploché mletí.
Kolik dělá francouzský kámen obrátek při průměru 110 cm?
Zobrazit odpověď
220 - 110 = 110 obrátek v min.
Co se dělá, když se odstraňuje omílka?
Zobrazit odpověď
Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Jak vylehčíme kámen?
Zobrazit odpověď
Tak, aby běhoun nechytal spodek a nejstřil.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Čertův mlýn, Pověst z Ostrova u Macochy

Čertův mlýn  

Pověst z Ostrova u Macochy, kterak vysloužilý voják čerta z mlýna vyhnal.
Na táhlém ostrovském hřebenu stojí odedávna větrný mlýn. Jednoho dne znenadání větrňák oněměl, lopatky se přestaly točit a celá mlynářova rodina i chasa zmizely. Nikdo v Ostrově ani v okolí nevěděl, co se tam tenkrát odehrálo. Od té doby zůstal mlýn prázdný, neboť se záhy ukázalo, že jej ovládly nečisté síly a začaly v něm strašit. O půlnoci se náhle se strašlivým burácením roztočily lopatky a k větřáku přijížděli pekelní mleči, aby si namleli obilí na svůj čertovský chléb.

Ostrovští sousedé z toho byli nešťastní, nejenže museli jezdit mlít jinam, ale ještě navíc se báli k mlýnu jenom přiblížit a s obavami očekávali, co se bude dít dál. Leckterý krajánek se sice nabízel, že čerta z větrňáku vystrnadí a usadí se v něm, avšak přes půlnoc v něm nevydržel ani ten nejsrdnatější a honem prchal nejen ze mlýna, ale i z Ostrova.

Až jednou se v hospodě objevil starý vysloužilec. Na vojně sloužil u dragounů, kde přišel o levou ruku, a nebál se ničeho. Když se dověděl, že ze vsí je prázdný mlýn, ani na okamžik nezaváhal - větřák musí být jeho, i kdyby měl o něj bojovat s celým peklem. Ostrovští už jej potom nezdržovali - kdo chce kam, pomozme mu tam, a kdo ví - snad se neohroženému vojákovi konečně podaří zbavit je trápení s čertem!

Netrvalo dlouho a veterán už se spokojeně rozhlížel po mlýně. Pravda, bylo to tu poněkud zpustlé, ale však už si to dá do pořádku. Jenom co se vypořádá s tím satanášem! Potom s chutí povečeřel a klidně čekal, co mu přinesou následující chvíle. O půlnoci se náhle ozvaly rychlé kroky a za okamžik už před udiveným dragounem stál podivný panáček - nevelký, směšně vyšňořený a vztekle vyhlížející. Choval se tak, jako by byl ve větřáku doma.

„Á, vítám tě, to jsou k nám hosti,” klaněl se hluboce se strojenou uctivostí voják.
„Jací hosti, jací hosti, ty snad nevíš, kdo je zde pánem, chlape?” durdil se mužík.
„Mlýn byl prázdný, mně se tady líbí, tak jsem se v něm se souhlasem ostrovské obce usadil, ale kdo sem pustil tebe, to nevím,” odvětil nebojácně voják.

Ďáblík se rozčertil a začal pouštět hrůzu. Mlýn se s rachotem roztočil, do místnosti vlítly úděsně vřeštící příšery a zaútočily na veterána. Ten se však nahnul z místa a jenom se smál. Ve válce viděl už horší věci. Když čert nedával pozor, přiskočil k němu a natáhl mu na krk lýkovou oprátku. Potom jej odvlekl do mlýnice a tam ho posadil na mlýnský kámen.

Satanáš začal za chvíli úpěnlivě naříkat, protože mu kámen právě probrousil kalhoty a už se dostával na čertovu sedací část těla. Ten si pěkně dlouho nesedne! Co měl nešťastný čert dělat, pomoc z pekla nepřicházela a sám na statečného vojáka očividně nestačil, tak mu na svou umouněnou duši slíbil, že mlýn opustí a už se do něho nikdy nevrátí. Vysloužilec ho tedy pustil a v okamžiku po milém čerchmantovi zbyl jen pekelný zápach. Inu, na poctivého člověka, který se ničeho nebojí, jsou i nečisté síly krátké!

Tak se stalo, že si starý voják svou neohrožeností vysloužil střechu nad hlavou. A to bylo víc, než získal od císaře pána za celá dlouhá léta strávená na vojně. Navíc se stal váženým ostrovským občanem, vždyť své sousedy zbavil strachu z pekelných sil.