Kolik obrátek dělá špičák?
Zobrazit odpověď
Průměr kamene v cm a počet obrátek musí dáti vždy číslo 290.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek, při průměru 65 cm dělá 450 obrátek při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu. Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Co uděláme po ukončení mletí?
Zobrazit odpověď
Otevřeme vysévače, necháme je provětrati, prohlédneme plátna, nejsou-li poškozena, eventuelně zalepíme.
K čemu slouží hladké a porculánové válce?
Zobrazit odpověď
K luštění a vymílání krupic.
Jaké rozměry průměrů mají hladké a porculánové válce?
Zobrazit odpověď
Hladké a porculánové válce mají průměr 25 - 35 cm.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Objemové míry používané v českých mlýnech


Ve starých dobách nebylo jednotných měr a vah. Ještě ve století 13. a dokonce i ve stoletích následujících bývala u nás v Čechách nestejná míra a váha.


Toto roztříštění měr a vah nejen u nás, ale i v cizině vyvinulo se vlivem městské samosprávy, místních vrchností a částečně i starodávným zvykem. Vždyť na př. města sobě hodně blízká jako Litomyšl a Chrudim měla v druhé polovině 13. století nestejné míry. Proto se nedivme, když někde čteme, že kupec moravský měřil nebo vážil mírou moravskou, vídeňský zase vídeňskou, polský polskou atp. Právě takové zmatky byly v mírách objemových.

Například délková míra loket mohla mít tři různé hodnoty

loket pražský = 0,503 m,
loket moravský = 0,594 m,
loket slezský = 0,579 m.

Postupem času ustálily se naše české míry a váhy a užívalo se jich až do r. 1764. Toho roku byly zrušeny všechny české míry, váhy i peníze a zavedeny byly vídeňské neboli rakouské. Starých českých se však užívalo i potom, tak jako po zavedení metrických měr a desítkové soustavy v mírách i váhách (ve všeobecném užívání u nás od 1. ledna 1876) nezapomnělo se měr a vah rakouských až skoro dodnes.
Desetinná soustava, dnes obecně užívaná při měření, vážení i v měně celé Evropy, mimo Anglii, byla u nás zavedena zákonem teprve r. 1876.

Míry

Obrázek: Objemové míry používané v českých mlýnech míry

České objemové míry

loket český = 59,14 cm – 59,3 cm = 3 pídě po 19,71 cm.
korec pražský čili zemský = 4 věrtele = 16 čtvrtcí = 93,62 litru.
korec český pozdější – viz dále v rakouských mírách.
věrtel = 4 čtvrtce = 23,4 litru.
čtvrtce = 3 pinty = 2 řepice = 4 češky (číšky) = 5,85 litru.
Toto byl korec „míry sháněné“ (rovné).
korec „míry vrchovaté“ = 9/8 sháněného (rovného) korce. Každý kraj, panství a města mívaly své korce různé velikosti.
žejdlík = 0,484 litru.
pinta = 4 žejdlíky = 1,936 litru.
lahvice = 3 pinty = 5,808 litru.
vědro = 32 pinty = 62 litrů.
K tomu se připojovaly ještě další nejisté míry, jako různé nádoby: sudy, tuny, kádě, okovy, korbele, korbelce, korbelíky, škopky, žbery (džbery), kbelce a j.

rakouské:
sud piva = 4 vědra = 226,4 litru.
sud vína = 10 věder = 566 litrů.
vědro = 40 mázů = 56,605 litru.
máz = 2 pinty = 1,415 litru.
pinta = 2 žejdlíky = 0,707 litru.
žejdlík = 0,353 litru.
Pro měření obilí byl korec = 1,522 měřice (míry) = 2,9635 krychl. stop = 93,62 litru.
český korec (strych) = 1,522 rak. měřice = 93,62 litru = 4 věrtele po 23,29 litru = 8 achtlů po 11,645 litru = 16 velkých mírek po 5,82 litru. rak. vědro (Eimer).
máz (ciment) = 2 pinta čili holby = 4 žejdlíky.
bečka (Fass) piva = 2 vědra = 113,210 litru.
české vědro = 32 pint = 43,2 rak. mázu = 61,1337 litru.
bečka piva o 4 vědrách měla 244,534 litru.

Pro míru dřeva byl sáh dřeva (1 sáh × 1 sáh × 24 coule) = 2,2713 m3 nebo (1 sáh × 1 sáh × 30 coulů) = 2,8429 m3.

| Vložil: Petr Veselý |

Veselý Petr