Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice:
Pšenice váží 76 - 82 kg hekr.,
žito váží 65 - 72 kg hekt.
Jaké mlýny máme? (co melou?)
Zobrazit odpověď
Na obilí, olej, hořčici, papriku, sádru, cement a solné mlýny.
Které listiny se přikládají k žádosti o tovaryšskou zkoušku?
Zobrazit odpověď
Učební smlouva, potvrzení mlynáře (mistra) o učení, školní vysvědčení a vysvědčení z pokračovací školy.
Jaké musí být melivo, když vyjde z kamenů?
Zobrazit odpověď
Nanejvýš vlažné, volné a musí míti hmat.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýn stával na gruntu domu č. 255 rodiny Wendlerů. Byl postaven roku 1845 a jedním z prvních mlynářů byl David Wendler. Mlýn nepostavil on sám, ale jeho děd J. Buder (zvaný Matze - Buder).
Samotný mlýn „větrák“ stál na severní straně dosud nezastavěného velkého pole, otevřeného západním větrům. Na opačné straně větrného kola, šikmo dolů při zemi vyčníval asi 5 metrů z pláště mlýna silný trám. Za něj, jako ramenem páky, se celý mlýn natáčel řetězovým rumpálem. Ten byl přibit k zemi kolíky.
Tento mlýn mlel především obilné šroty, nebo z ovsa (něm. Hafer) hrubou mouku na ovesnou kaši. Zřejmě i „presoval“ ovesné vločky. Od postavení mlýna jej provozovala rodina Wendlerů, naposledy Eduard Wendler, když 26. září 1907 mlýn vyhořel. Nikoliv však i dům č. 255.
Mlecí zařízení se zřejmě podařilo zachránit, protože v roce 1930 je uváděn jako mlynář Heinrich Wendler v č. 255. To už ale mlel určitě na elektrický pohon.
Pokorný:
Na stavební parcele č. 1040 stál dřevěný (395) obilný větrný mlýn (396). Mlýn postavil Eduard Wendler, kdysi rolník v Jiříkově (397). Mlýn byl v provozu až do doby kdy vyhořel asi roku 1913. Dnes není po něm památky. Na místě kde stával, je dům čp. 947. Toto místo (pozemková parcela č. 2960/5) je při levé straně silnice z Jiříkova k jihu ve vzdálenosti asi 920m na JJZ od kostela sv. Jiří v Jiříkově (Georgenswalde) (398). Nadmořská výška lokality je 370m (399).
(395) Reprodukce kresby dřevěného mlýna v Ottových Čechách, XII, Severní Čechy, Praha s.d., 61.
(396) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV Jiříkov z 18.2. 1956, čj. MH-244/9. 2. 56-Ba; sdělení MěNV v Jiříkově ze 6.8. 1970, zn. Zem/Š/824 (J. Petr).
(397) Pozemková parcela č. 2960 patřila roku 1843 Davidu Wendlerovi, sedláku z čp. 255 (SÚA, IS, Litoměřicko 105, Alt-Georgswalde, stav roku 1843, list ad V). Srovnej tamtéž SK duplikát, 124, 4, Alt-Georgswalde Grundparzellen-Protocol, při němž se nalézá i Original – Grundtheilungsbogen z roku 1879; z toho vychází, že pozemková parcela č. 2960 v trati Pfaffenflur byla rozdělena na 4 parcely, poznačené 2960 a/až 2960 d/. Davidu Wendlerovi zůstala jen pozemková parcela č. 2960 a/ s domem čp. 255, kdežto ostatní tři parcely měl připsány Gottfried Göhler.
(398) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 2936/2, list 5 (Jiříkov).
(399) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Varnsdorf 7-2, 1951.
